Izraelská společnost Robotican vyvinula dron Rooster (Kohout), který nemusí jen létat, ale umí se pohybovat i po povrchu. Primárně je určený pro armádu, ale hodí se také při záchranných pracích ve zřícených budovách, průzkumu jeskyň a dalších nepřístupných prostor, nebo při inspekcích průmyslových zařízení. Výhodou oproti klasickým dronům je, že v částech mise kde není třeba létat, se může uplatnit pohyb po povrchu, který je méně energeticky náročný. Stroj tedy má větší výdrž.

Česká armáda dlouhodobě zaspala z hlediska vybavení bezpilotními bojovými letouny (UCAV -Unamanned Combat Aerial Vehicle), či jednoduše bojovými drony, které jsou výrazným trendem současného vojenství. Dlouhodobě byl přehlížen a podceňován domácí vývoj a to i v případě, že výsledky byly srovnatelné se zahraniční konkurencí.

Ukrajinská válka i širší veřejnosti definitivně předvedla, že drony nejsou jen prostředkem průzkumu, ale samy mohou účinné bojovat - a také bojují, dokonce se stávají jedním z rozhodujících faktorů efektivity boje. Ve skutečnosti to jiné konflikty ukazovaly už několik let, přesto Armáda České republiky v tomto ohledu silně zaspala. Na vlastní vývoj už není čas ani prostředky, takže momentálně jsme ve fázi rozhodování o nákupu odjinud.

Pro některé války je příznačné že určitá zbraň se stane jejich symbolem; u husitských válek se každému nejspíš vybaví cep, v souvislosti s obranou Británie proti nacistické Luftwaffe spitfire - a symbolem statečného odporu Ukrajiny proti ruské agresi má šanci se stát dron Bayraktar. A nejen ukrajinského konfliktu; ukazuje také přerod moderní války v souboj dálkově ovládaných prostředků a robotů. Vědět o stroji Bayraktar trochu víc se hodí už proto, že Putin podle vlastních slov chce zpět celé území někdejší Varšavské smlouvy a jeho alter ego Medveděv dokonce sní o vytvoření jakési euroasijské říše.

O tom, že z dronů se stávají účinné zbraně ovlivňující průběh konfliktů, už asi nikdo soudný nepochybuje. Další vývoj bezpilotních bojových prostředků se ale může ubírat nečekanými směry. Dokazuje to i produkt Drone-40 australské firmy Defend Tex, který je koncipován jako munice do ručních granátometů.

Útok bezpilotními prostředky na ropná pole Saúdské Arábie předvedl, že teroristé už nemíří na symbolické cíle (třeba budovy WTC) a na vyvolání strachu pouličními atentáty, ale snaží se zasáhnout světovou ekonomiku na citlivém místě. S trochou zlomyslné nadsázky by se dalo říci, že v praxi předvedli základní ideu asymetrické války: lacino poškodit protivníka, jehož výzbroj je naopak velmi drahá, protože při jejím vývoji a nákupech jde často víc o kšefty než o boj. Někteří komentátoři z toho vyvozují závěr, že ochromit citlivou infrastrukturu moderní civilizace může dnes pomocí dronu kdejaký fanatik nebo šílenec.

Drony už se staly nedílnou součástí všech současných ozbrojených konfliktů. Dříve hi-tech technologie si postupně nachází cestu do menších armád, ale i guerillových skupin. Nedávný útok na ropná zařízení v Saudské Arábii bude znamenat zcela novou kapitolu ve využití této technologie. S hrstkou dronů se podařilo trefit pomyslnou Achillovou patu světové ekonomiky. 

Nebaví vás tahat sebou k dronu ovladač nebo se při létání zlobit se smartphonem? Americká armáda testuje mozkový implantát, který umožňuje pilotovat dron pouhými myšlenkami. Úspěšný program přitom ukázal, že operátor dronu tak může ovládat až tři stroje současně. Projekt financuje Agentura pro pokročilý obranný výzkum (DARPA), která se dříve proslavila podílem na vzniku internetu.

Drony, stejně jako většina pokročilých technologií, vznikly za účelem vojenského využití. Teprve později se rozšířili i do civilního sektoru. Zlevnění a zmenšení elektroniky umožnilo masivní rozšíření i mezi běžné spotřebitele a byla jen otázka času, kdy je využijí polovojenské a teroristické organizace. Zatím nejdále v použití běžných, veřejně dostupných dronů je Islámský stát (ISIS), který je využívá nejen k průzkumu ale relativně čerstvě i přímo v boji.

Historie dronů je starší, než se na první pohled zdá. Jejich kořeny sahají i na naše území do někdejšího Rakousko-Uherska v osobě pozapomenutého konstruktéra Hanse Boykowa. Byl nejen významným průkopníkem dálkového řízení létajících strojů, ale jeho patenty se uplatnily i při vývoji slavné rakety V-2.