Bayraktar: létající kladivo na ruské tanky

Úspěchy bayraktarů zejména v počáteční fázi ukrajinské války byly tak povzbuzující, že o něm vznikla dokonce píseň, která hned za první den po uvedení na YouTube dosáhla téměř milionu shlédnutí. Přitom to není ani technologická novinka ani složitá a sofistikovaná zbraň za obrovské peníze. Zničit zařízením v ceně okolo milionu dolarů několik nepřátelských tanků nebo obrněných vozů za cenu nejméně o řád vyšší se rozhodně vyplatí - zejména proti agresorům, jejichž strategie stojí na větě "Nas mnogo".

Výhodný vývozní artikl

Drony Bayraktar (Vlajkonoš) vyhlížející jako přerostlý model letadla, vyvíjela turecká firma Baykar v reakci na americké embargo zakazující vývoz ozbrojených bezpilotních letadel do Turecka, vyhlášené kvůli jeho potírání Kurdské dělnické strany (PKK). První verzi TB1 dostala turecká armáda roku 2011, vylepšená varianta TB2 poprvé vzlétla roku 2014. V prosinci následujícího roku byla zveřejněna videa z testů střelby laserem naváděnými raketami z dronu.

obr: Řídící systém dronu Bayraktar

Turecká armáda bayraktary poprvé naostro nasadila patrně roku 2014, první úspěch ale zveřejnila až v následujícím roce, kdy stroje použila k fyzické likvidaci jednoho z vůdců PKK. Při operaci tureckých sil v Sýrii roku 2020 se podle tvrzení turecké armády těmto strojům podařilo zlikvidovat 200 syrských obrněných vozidel, 50 dělostřeleckých a raketových systémů, 100 dopravních automobilů a okolo 3000 vojáků, přičemž sama přišla jen o dva bayraktary. K listopadu 2021 strávily tyto drony ve vzduchu celkem okolo 400 000 letových hodin, což výrobci umožnilo dokonale vychytat mouchy.

Údaje o nasazení v Sýrii jsou nejspíš nadsazené, nicméně i tak je jisté, že dron byl úspěšný a objednala si ho řada dalších zemí. Z těch, které nás nejspíš zajímají, to je (kromě Ukrajiny) Polsko s 24 kusy, zájem má i Maďarsko a Litva. Účastnily se konfliktů například v Libyi, Syrii, Etiopii, Azerbajdžánu, v ukrajinských separatistických republikách a na dalších místech. Ukrajinské síly mají v současnosti 12 kusů (6 kusů pozemní jednotky, 6 kusů námořnictvo) a jedná se o nákupu několika desítek dalších strojů.

Na rozdíl od špičkových (a velmi drahých) bojových dronů, jako je třeba americký MQ-9 Reaper (cena 15 až 20 milionů dolarů) vypadá bayraktar jednoduše a není drahý. vádí se, že výrobní cena jednoho kusu je okolo milionu dolarů. Přitom Ukrajina dala za prvních 6 kusů (včetně dvou řídících stanic, náhradních dílů a několika stovek kusů munice) 69 milionů dolarů.

Motor z amatérských letadel

Stáří, které v rychle se měnícím světě na první pohled vypadá jako nevýhoda, je ve skutečnosti velká přednost - jak ostatně ukázaly i výsledky bojových akcí na Ukrajině. Odborníci Bayraktar TB2 zařazují do kategorie MALE (Medium Altitude, Long Endurance, tj. Střední výška, dlouhá vytrvalost) a na první pohled nejde o nic převratného. Pohání jej například obyčejný rakouský čtyřtaktní motor Rotax 912 o výkonu pouhých 75 kW, tedy slabší než v běžném osobním autě. Můžete si ho běžně koupit na trhu, protože se používá v ultralehkých letadlech. Rozdíl oproti automobilovým motorům je prakticky jen v lehké konstrukci a dvojici karburátorů pro zvýšení spolehlivosti.

obr: Rakety pro Bayraktar

Také samotné letadlo nevyhlíží nijak futuristicky, spíš naopak. Jednoplošník s tlačnou vrtulí a křídly o rozpětí 12 metrů a délce 6,5 metrů váží i s výzbrojí a palivem 700 kg. Při cestovní rychlosti 130 km/h a operační výšce okolo 6 kilometrů vydrží ve vzduchu 27 hodin. Může tedy dlouho patrolovat nad rozsáhlým územím. Maximální výška letu je přes 8 kilometrů, maximální rychlost 222 km/h.

Bayraktar se samozřejmě neobejde bez řídícího centra. Jeden stroj za letu obsluhují z nezávislého mobilního stanoviště tři muži: pilot, operátor užitečného zatížení (tedy zbraňových systémů) a velitel. Přenosový systém umožňuje sledování a archivování obrazu palubních kamer na několika místech i prostřednictvím tabletů. Přenos i síť sledovatelů vysílání jsou mocně zašifrované. Dosah stanice je 150 kilometrů, dron ale může létat i autonomně za tuto vzdálenost. Nese do akce několik typů inteligentní laserem naváděné munice typu vzduch – země o maximální celkové hmotnosti 150 kilogramů.

V říjnu 2020 představil výrobce vylepšenou verzi TB2S, jejíž hlavní výhodou je především schopnost satelitní komunikace. Dron má díky ní vykazovat větší odolnost proti rušení a větší operační dosah

.

Jan A. Novák