Test DJI Mavic Mini. 1. část: Tak už ho máme

DALŠÍ DÍL RECENZE

DJI Mavic Mini splňuje základní předpoklad příslušnosti do kategorie C0 nových evropských pravidel především svou hmotností, byť jen o pouhý jeden gram. Zajímavá je ale i tím, že nabízí videa s vyšším rozlišením než dnes již zvěčnělý Spark a přitom je ještě menší - ve složeném stavu doslova kapesní. Na cesty nebo pro létání tam, kde drony nemají rádi, naprosto ideální.

Na trh přišel Mavic Mini ve dvou typech balení: v základním a combo. Po předchozích zkušenostech jsem rovnou sáhl po dražším combo; jednak proto, že dřív jsem stejně nakonec dokupoval všechno, co bylo v balení combo, jednak proto, že u Mavic Mini je obsah dražšího balení dobře vymyšlený.

Technické parametry Mavic Mini najdete tady, takže konec řečí, pojďme se do krabice podívat.

Vybalujeme

Krabice balení combo je tak trochu něco jako origami, které neskládáte, ale rozkládáte. Když jste konečně uvnitř, obsah se rozdělí na dvě části: na cestovní pouzdro s dronem a dalšími věcmi (viz obr výše) a na několik papírových krabiček.

Cestovní pouzdro budí nadšení ještě dřív, než ho otevřete, protože je pohledné a bytelné, i když ne tak docela malé (přibližně 270 x 200 x 90 mm). Důvod rozměrů najdete uvnitř: samotný dron zaujímá jen asi třetinu, zatímco zbytek obsadil ovladač, nabíječka pro tři akumulátory, propojovací kablíky ke smartphonu a náhradní sada vrtulí. Vzhledem k účelu pouzdra bych asi dal přednost tomu, aby sem šlo dávat spíš akumulátory, ale předpokládám, že to časem půjde nějak vyřešit. Asi nejjednodušší možnost je dávat akumulátory do pouzdra přímo v nabíječce, čímž se tu otevírá prostor pro dokoupení čtvrtého, který se dá transportovat v dronu.

Papírové krabičky pak obsahují trojici akumulátorů, návody, zásuvkový modul pro nabíječku - a nakonec to nejlepší: ochranné vrtulové koše, které vypadají opravdu dobře. Vzhledem k mé slabosti pro létání v jeskyních, hrobkách a dalších uzavřených prostorách byly jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl pro balení combo, a zdá se, že jsem udělal dobře. Zjevně nepředstavují jen "ochranu" spíš symbolickou, jako je tomu často u běžných vrtulových oblouků, ani o sice účinné, ale nepraktické a poněkud monstrózní koše, jako se dodávají k Mavic Pro. Tyhle vypadají, že chrání účinně, ale přitom jsou kompaktní a nevyžadují výměnu vrtulí.

Dron a ovladač

Asi první, co každý novopečený majitel udělá, je, že droníka svázaného do kozelce vyprostí ze zajetí papírových pásek a potěžká v dlani. Je až dojemně malý a lehký, světle šedá barva mu poněkud dodává vizáž bakelitové hračky, což je možná dobře - je tu šance, že nebude budit emoce, které u části veřejnosti vyvolávají větší drony.

Další co přichází na řadu, je samozřejmě ovladač. Je skutečně minimalistický: žádný displej, jen vypínač, joysticky, tlačítko Return To Home a ovládání kamery. Páčky joysticků jsou pro transport schované pod držáky telefonu. Budu hodně zvědavý, jestli k němu půjde kromě smartphonu připojit i monitor CrystalSky - a vzhledem k odlišné ovládací aplikaci už teď tuším, že asi ne. Uvidíme.

Takže máme vybaleno, ale létat ještě nemůžeme - nejen proto, že venku je na listopadový způsob hnusně a navíc nemáme nabité akumulátory, ale hlavně proto, že musíme nahrát ovládací aplikaci. Jde o nečekanou novinku: Mavic Mini se už neřídí prostřednictví klasické DJI GO4, ale pomocí úplně nového softwaru. O něm bude příští díl seriálu.

DALŠÍ DÍL RECENZE

Jan A. Novák