Majitelé dronů si pro lety vybírají nejrůznější lokality, aby získali originální záběry, ale vsadím se, že to, co vymyslela kosmická agentura NASA, vás ještě nenapadlo: posílá malé bezpilotní letadlo na Mars. A to je místo, kde o originální záběry určitě nebude nouze.

Drony by mohly hledat oběti důlních neštěstí nebo lidi v troskách budov, jenže se zatím neobejdou bez signálu GPS a spojení s operátorem. Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT proto v jeskyni Býčí skála testovali autonomní stroje, které mohou operovat i tam, kam se signál nedostane.

Od 20. do 24. července budou odborníci z katedry kybernetiky a katedry počítačů zkoumat jeskyně v komplexu Býčí skála v Moravském krasu. K monitorování nepřístupných prostor jim pomohou drony a pozemní roboty. Průzkum bude zároveň přípravou na účast v dalším kole soutěže Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA).

To si takhle v pohodě létáte s Mavic 2 Pro nebo Zoom - a najednou je konec: obrazovka ovladače zamrzne, stroj zmizí z oblohy. Při troše štěstí ho najdete rozbitý na zemi, pokud se štěstí nedostaví, tak ho už nenajdete. V prvním případě, nejspíš bude bez akumulátoru, což je divné. A nejde o vzácný případ; takových zpráv poslední dobou nápadně přibývá.

O tom, že z dronů se stávají účinné zbraně ovlivňující průběh konfliktů, už asi nikdo soudný nepochybuje. Další vývoj bezpilotních bojových prostředků se ale může ubírat nečekanými směry. Dokazuje to i produkt Drone-40 australské firmy Defend Tex, který je koncipován jako munice do ručních granátometů.

 Připravovaná legislativa regulující provoz dronů (respektive implementace evropských předpisů do české legislativy), zajímá většinu provozovatelů bezpilotních prostředků a kolem její finální podoby stále panuje řada dohadů a nejasností. Tady je zatím poslední informace od nejkompetentnějšího zdroje: od Ministerstva dopravy ČR, které má tuto záležitost na starosti

Závislost dronu na spojení s operátorem, je v mnoha případech jeho Achillovu patou, vývojová pracoviště proto hledají cesty, jak ji omezit nebo se jí dokonce úplně zbavit. Při konstrukci plně autonomních dronů hledají pomoc dokonce i u obtížného hmyzu, jako jsou moskyti.

Zatímco uvedení většiny dronů od DJI předcházelo radostné vzrušení, dohady, "úniky informací" a jiné projevy přednákupní horečky, Mavic Air 2 přišel spíš tiše. Možná proto, že se narodil do časů koronavirového třeštění, ale možná i proto, že se blíží podstatně přísnější předpisy pro létání, které dělají nové modely tak trochu nadbytečnými. Přesto ale jde o stroj se zajímavými parametry, který si nejspíš své kupce najde.

Odborníci ze skupiny Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT (MRS) se spojili se společností ADVACAM, se kterou pracují na vývoji dronu samostatně vyhledávajícího radiaci. Oproti současným systémům může dron využívat výhodnou kombinaci malého rozměru a flexibility, takže lze zařízení používat v obtížně přístupných terénech.

Vysoko nad hladinou zátoky slapského přehradního jezera jsou do skal vyryté záhadné nápisy s náboženskými a astronomickými motivy - ovšem na poněkud obtížně dostupných místech a za větvemi stromů. Napadlo mě k jejich dokumentaci využít dron DJI Mavic Mini opatřený ochrannými oblouky vrtulí. Byla to zároveň příležitost, jak tento zajímavý doplněk otestovat v reálných podmínkách.