Strach veřejnosti z dronů se začíná blížit psychóze z útoků UFO v 50. letech minulého století. S pomocí některých senzacechtivých médií ho přiživují zástupci institucí snažících se pro sebe z veřejných zdrojů získat nemalé sumy pro údajný boj s hrozbou bezpilotních strojů - často kuriózními prostředky. Nechybí ani bizarní tvrzení údajných odborníků, že sotva kilogramová kapesní hračka unese nálož pro rozsáhlý teroristický útok. Ve skutečnosti některá přehnaně opatrná nařízení znemožňují podnikání v oboru, který má před sebou velkou perspektivu. Americká Federální letecká správa (Federal Aviation Administration, FAA, což je obdoba našeho Úřadu pro civilní letectví), proto objednala výzkum, který by zjistil, co se stane, když takový stroj někomu spadne přímo na hlavu. První část jeho výsledků začátkem května zveřejnilo konsorcium několika výzkumných agentur.

Tatíček Masaryk sice prý řekl že vzduch je naše moře, ovšem přivlastňovací zájmeno "naše" bychom neměli brát moc doslova - rozhodně neznamená, že si nahoře může každý dělat co chce. Navíc je tohle moře rozdělené na různé části a v každé se smí nebo nesmí něco jiného. Samozřejmě se to týká i provozování dronů. Jenže oficiální dokumenty o tom mluví řečí odborných termínů a zkratek, proto jsme se je tu pokusili převyprávět do lidské řeči.

Řízení z pohledu dronu (FPV) představuje úplně jiný druh zážitku, než pouhé pozorování stroje ze země. Většinou jde o záležitost spíš modelů střední kategorie nebo závodních kvadrokoptér - ale nezoufejte. Dron SkyWatcher vám to umožní za velmi lidovou cenu. Ale nejen to: najdete v něm i další zajímavé funkce, které byste u produktu téhle cenové třídy nečekali.

První červnový pátek a sobota v Plzni patřily festivalu Dronfest 2017. Letošní ročník v areálu DEPO 2015 byl už v pořadí druhý, ale pro mě to byla premiéra, protože loni jsem se k návštěvě nedostal. Předpokládám, že totéž se přihodilo mnoha zájemcům o drony z celé republiky i letos, takže tady je několik dojmů, postřehů a fotografií z vydařené a nadějně vyhlížející akce.

Když firma DJI, patrně momentální jednička na trhu s komerčními drony, představila svůj nový hit Spark, neznamenalo to, že se k nadšencům vzdušné fotografie dostal pouze nový stroj. Ve skutečnosti je to pokus o převrat, který může změnit naprosto všechno. Ale také nemusí...

Od ledna 2016 platilo v USA nařízení organizace FAA (Federal Aviation Administration, obdoba našeho Úřadu civilního letectví), že každý, kdo si koupí dron, se při tom musí zaregistrovat. Federální soudní dvůr ve Washingtonu nyní toto opatření zrušil na základě žaloby jednoho leteckého modeláře a majitele dronu.

Společnost DJI, výrobce populárních kvadrokoptér Phantom a Mavic, na svém webu oznámila, že připravuje nový postup aktivace ovládacích aplikací pro své produkty. Na první pohled nenápadná zpráva vzbudila mezi majiteli těchto strojů rozruch, protože zřejmě představuje budoucí možné omezení letových schopností.

Rozmohl se nám tu poslední dobou takový nešvar - v tomto případě ovšem nejde o čmárání sprostých obrázků, jako ve filmu Pelíšky, ale o nutnost k ovládání dronu přikoupit smartphone nebo tablet. Přičemž tablet je v mnoha ohledech lepší volba, jenže třeba na ovladač Mavic Pro ho nejde připevnit. Co s tím?

Minulý díl seriálu byl věnovaný nehodám způsobeným chybnou orientací, ať už při vizuálním sledování nebo při létání pomocí obrazu z palubní kamery (FPV). Vycházel spíš ze zkušeností profesionálů, proto přidáváme další díl zaměřený na amatérské majitele běžných komerčně dostupných dronů.

Druhým dílem pokračuje seriál Mirky Paškové o nebezpečích číhajících na drony a jejich operátory - tentokrát se týká nehod způsobených ztrátou orientace. Je psaný především z pohledu profesionálního provozovatele, to ovšem neznamená, že tam nenajdou cenné informace i majitelé levnějších "konfekčních" dronů. Speciálně pro ně bude pak určený následující díl seriálu týkající se orientace při letech amatérských strojů.