Příběh zakladatele DJI: ze studentské koleje miliardářem

Jméno Frank Wang asi v Česku něco řekne málokomu, zato firma DJI (Daijang Innovations), kterou založil a řídí, ve světě komerčních dronů představuje pojem. Podle konzultační agentury Forrest & Sullivan ovládla 70 procent světového trhu (podle jiných zdrojů "jen" 50 procent) a její produkty Phantom, Mavic, Spark a další lze bez nadsázky označit jako kultovní. Stroje DJI Inspire a DJI Matrice zase dominují mezi těmi, které používají profesionálové.

V Číně sice existuje několik dalších společností, které mají za sebou podobně raketový růst, ale ty se orientují převážně na obrovský domácí trh. Naproti tomu okolo 70 procent aktivit DJI se odehrává v zahraničí. A to tak, že doslova po celém světě.

Za fenomenálním úspěchem stojí nenápadný Číňan Frank Wang Tao. Z hlediska médií je naprosto nezajímavý: nevyvolává skandály, nebyl ve vězení za daňové podvody, dokonce prý ani moc nepije. Narodil se roku 1980 v provincii Zheijang a roku 2003 se přesunul do Honkongu, kde vystudoval Hong Kong University of Science a Technology. Jeho podnikání začalo o tři roky později v Shenzhen jako typická garážová firma, dnes časopis Forbes odhaduje, že jeho čisté jmění představuje okolo 3,5 miliardy dolarů (Wang vlastní přibližně 45 procent akcií DJI). Stal se tak nejmladším asijským miliardářem působícím v technologických oborech. Na to, že s podnikáním začal v roce 2006, to vůbec není špatné.

O tom, co ho přivedlo k výrobě dronů Frank vypráví: "Jako dítěti se mi dostal do rukou komiks Dong Naojing Yeye, v němž hrdina měl červený vrtulník. Představoval jsem si, že mám taky takový, bude mě všude následovat ve vzduchu a posílat mi obrázky. Prostě jsem toužil postavit malé letadlo a vidět ho létat."

Takové přání má hodně kluků, někteří si ho jako modeláři i splní - ale miliardáři se z nich moc často nestávají. Frank Wang ale své tužby neopustil ani na universitě, naopak je přeměnil ve studentskou práci, na níž mu škola přispěla nezanedbatelnou částkou 2300 dolarů. Nešlo ale o obyčejný model, protože autor se zaměřil na systém automatického řízení.

"Když v lednu 2006 můj vrtulník provedl první automatický start, byl to jeden z nejlepších momentů mé profesní kariéry," řekl Wang pro server Dron Enthusiast. "Natočil jsem video z jeho letů a jeden z diváků mi za stroj nabídl 6000 dolarů. Porovnal jsem to v duchu s náklady na stavbu a řekl si, že by to nemusel být špatný byznys."

DJI odstartovala svou cestu za světovým úspěchem ve Wangově pokoji na studentské koleji. Zpočátku vyráběla klasické modely vrtulníků, řídící jednotky pro letecké modely a doplňky pro ně. Významným počinem byl vývoj gimbalu - stabilizátoru pro zavěšení malé kamery. Teprve ten dronům otevřel obrovské možnosti, protože možnost natáčet kvalitní videa ze vzduchu nadchla nejen profesionály, ale postupně i milióny nadšenců.

"Měl jsem v té době jen tři až čtyři zaměstnance a žádný z nich nevydržel déle než dva roky," vzpomíná Frank Wang. "Byl jsem perfekcionista a to mým spolupracovníkům nedělalo dobře."

Přechod od vrtulníků k dronům nebyl tak úplně Wangův nápad. Dozvěděl se od novozélandského distributora svých produktů, že 95 procent jeho gimbalů uživatelé namontovali na multikoptéry a pochopil, že tohle je budoucnost. Napřel další vývoj hardwaru i softwaru tímhle směrem.

"Tou dobou dominovala trhu německá firma MikroCopter, její produkty ale byly open source, uživatel si musel ledacos dodělat sám, a nebylo to moc spolehlivé" tvrdí Wang. "Stali jsme se prvními, kdo dal na trh opravdu dobře fungující řízení letu dronu."

DJI pak produkoval stavebnice kvadrokoptéry F450, hexakoptéry F550 a strojů pro profesionály, ve firmě ale postupně zrála myšlenka na cenově efektivní dron pro každého, který by byl okamžitě připravený k letu a dokázal čelit levnější konkurenci. Tak se v lednu 2013 zrodil první Phantom. Ještě neměl vlastní kameru, ale uživatelé na něj mohli zavěsit kamery GoPro. Pak šly inovace jedna za druhou - až k dnešní dominanci na trhu. To už je ale trochu odlišná část příběhu, tak si ji necháme na jindy.

Jan A. Novák