Tak už máme Mavic! 1. Vybalování a první dojmy

Následující díl seriálu

Přestože momentálně asi víc lidí na Mavic čeká, než ho má, zatím poslední stroj od DJI už se stačil stát legendou. Od zasvěcenců můžete slýchat zkazky o tom, jak se rodil, jak nevyšla spolupráce DJI s GoPro a proto pohořela GoPro Karma, jak v DJI kvůli strachu z konkurenční Karmy narychlo transplantovali elektroniku z Phantomu 4 do něčeho hodně malého...

Za devatero horami a devatero řekami, bylo nebylo... jednou to možná budou poslední století operátoři na smrtelné posteli třesoucím se hlasem šeptat vnukům, nebo stážistkám z Ústavu pro historii dronů. Nyní je ale přece jen zajímavější, jaký Mavic opravdu je.

Strategie čekání

Mavic jsem neobjednal v žádném z RC obchodů, které teď rostou jako houby po dešti, ale v pražském Megapixelu specializovaném na foťáky a kamery. Jednak proto, že tam mají parkoviště, že s nimi mám dobré zkušenosti a že v obchodě je na co koukat, hlavně ale kvůli úvaze, že o téhle možnosti každý neví, takže se třeba nebude čekat tak dlouho. Kalkul zřejmě vyšel, protože čekání trvalo přesně měsíc. Což sice nevypadá jako terno, ale znám lidi, co si jinde objednali stroj přede mnou a ještě ho nemají.

A znám i vyprávění prodejců o tom, kolik mají objednávek a kolik Maviců aktuálně čekají. Tohle berte s rezervou, protože nemohu potvrdit z osobní zkušenosti, ale jeden obchodník mi řekl, že kdybych si objednal dražší balení Combo, měl bych šanci získat stroj mnohem dřív, protože na základní verzi Pro má několik stovek objednávek, zatímco na Combo čtyři. Nevylučuji ovšem, že to může být strategie, jak prodat dražší variantu produktu, který ani v té levnější není nijak laciný.

A když už jsme na to narazili: ano prodávají se dvě verze. Levnější balení (o němž je tento článek) stojí cca 32 400 Kč, dražší dostanete za přibližně 40 500 Kč. V obou je stejný dron, v dražším jsou navíc dva akumulátory (tj. celkem 3), víc náhradních vrtulí (3 páry), batoh, nabíjecí adaptér pro 4 akumulátory, nabíječka pro připojení v autě a pár drbností.

Rozjímání nad krabicí

Úplně první dojem v obchodě sice není nečekaný, ale přesto ohromí každého, kdo už nějaký ten lepší dron kupoval nebo vyzvedával: ta krabice - spíš by se asi mělo říct krabička - je strašně malá! Konkrétně: 245 x 245 x 210 mm. Takhle velké obvykle jsou krabičky s těmi pididrony, co se prodávají jako hračky pro děti. Vlastně byl nesmysl pro to jet autem...

Radostné překvapení z rozměrů přijde i navzdory tomu, že už jsem nějaký ten Mavic v provozu viděl, byť spíš z dálky. Ostatně rozměry byly hlavním důvodem, proč jsem se pro Mavic rozhodl, přestože investice rozhodně není nezanedbatelná. Praxe ale ukázala, že cokoliv většího má značně omezené možnosti použití. Jednak proto, že moci létat jen tam, kam dojedu autem, znamená létat málo a ne tam, kde potřebuji. Taky proto, že Mavic je asi jediná možnost, jak vzít slušný dron na dovolenou letadlem. Stále více ale i proto, že malý a tichý Mavic nebudí takovou pozornost jako větší drony.

Ke krabici s dronem dostanete zvlášť český návod - prostě proto, že dovnitř by se nevešel. Při nahlédnutí do něj si asi poprvé uvědomíte, že na pověstech o Mavicu jako zmenšeném Phantomu 4 něco bude: rozdílů ve formě i obsahu je nečekaně málo.

Konečně rozbalujeme

Tak a teď už konečně můžeme začít rozbalovat. Na rozdíl od jiných elektronických produktů v tomto případě ti, kdo krabici vymýšleli, neměli ctižádost překonat ježka v kleci, takže to jde snadno a rychle. Uvnitř je samozřejmě především vlastní stroj s již nasazeným jedním párem vrtulí - což vás možná nejdřív trochu vyleká, ale nebojte se, druhý pár najdete za chvíli. Na kameře je nasazený ochranný kryt, který tam zatím necháme.

Hned vedle nepřehlédneme ovladač (vysílačku), ke které ovšem budete potřebovat mít vlastní smartphone nebo tablet (podrobněji se o tom rozepíšeme v příštím díle věnovaném předletové přípravě). Ve třetím oddíle krabice viditelném po hned otevření jsou kabely k nabíječce, pro propojení vysílačky se smartphonem a pro spojení dronu s PC.

Ke spodnímu patru balení se dostaneme po vyjmutí dronu a ovladače. Pod ovladačem je nabíječka pro síťové napětí 230 V, pod Mavicem další vrtule, z toho jeden pár náhradní. A to je všechno (když nepočítáme všechny ty papírky o shodě, recyklaci, záručních podmínkách a podobně.

Takže nic nezkazíte, když si hned přiobjednáte alespoň jednu náhradní baterii a nějaké ty vrtule. Objednat dodatečně je možné prakticky všechno, co je v balení Combo, což by se sice asi moc nevyplatilo, ale někdy se hodí investici rozložit v čase. Přikoupit je možné také dvě verze ochrany vrtulí, které mohou být užitečné při létání v uzavřených prostorách, v lese a podobně. Levnější jsou jednoduché ochranné oblouky za cca 460 Kč, opravdu důkladnou ochranu představuje sada košů za 5850 Kč.

Příště si povíme o přípravě stroje a ovladače k letu.

Následující díl seriálu

Jan A. Novák