Deník uchazeče o licenci: 3. Těžko na cvičišti...

PŘEDEŠLÝ DÍL SERIÁLU

Odpověď na otázku jak dlouhou dobu na učení mám, je docela důležitá, proto zase trochu předběhnu. Dříve prý se na reakci ÚCL čekalo i čtvrt roku a víc, mezitím se ale hodně změnilo k lepšímu a v mém případě úřad zareagoval přibližně po měsíci (detaily v dalších pokračováních). Ani pak ještě nemusíte všechno umět, protože je možné, že po vás budou chtít doplnit nebo opravit některé informace, případně poslat chybějící přílohy. A teprve pak nastane čas k domluvě termínu zkoušek.

Je to málo nebo moc?

Jak na co.

Co a jak se nabiflovat

Neřeknu asi nic nového, když prozradím, že zkoušky se skládají z teoretické a praktické části. Základem té teoretické je Doplněk X, což je asi tak 8 hustě psaných stran, tedy na první pohled celkem málo - ovšem úředním jazykem, jehož pochopení vyžaduje jisté úsilí. Někteří podnikaví jedinci ho opsali od ÚCL, obalili trochou omáčky, někdy vnesli i pár chyb a draze prodávají - to ale samozřejmě nekupujte. Na našem Dronewebu ho najdete tady.

Přiznám se, že se mi Doplněk neučil snadno, protože na biflování moc nejsem. Navíc mám spíš vizuální paměť, takže si sice přesně vybavím, kde daný předpis na stránce je, s doslovným zněním to ale je horší. Pokud na tom jste stejně, je lepší neučit se displeje, ale z vytištěného dokumentu a to pouze z jednoho - střídání různých příruček vám obraz v hlavě trochu pomíchá. Dobré je, když to má výraznou grafiku.

Obsahem Doplňku je také jedna tabulka a dvě schématická vyobrazení - obojí s důležitými informacemi, s nimiž se při zkouškách určitě setkáte. Osvědčilo se mi při učení postupovat po etapách: nejdřív se naučit čeho se každý bod Doplňku X týká, potom co asi tak rámcově přikazuje, zakazuje nebo dovoluje a až nakonec jeho přesné znění.

Nalít si do hlavy Doplněk X, ale nestačí - především proto, že v testu nebude znění jeho bodů, ale situace, na které je musíte aplikovat. Proto je dobré si seznámit i s webem ÚCL, kde jsou odpovědi na časté otázky k obsahu Doplňku X (FAQ).

K teoretickému testu je také potřeba alespoň rámcově znát obsah Provozní příručky - a některé její části detailně. Jedná se zejména o přípravu k letu a nouzové postupy (samozřejmě se předpokládá, že svůj stroj dobře znáte).

Co bude na letišti

Další částí zkoušek bude praktická část. Jistě jste se svým strojem už nějaký čas létali a nejspíš si myslíte, že tohle nebude problém - alespoň já jsem si to nejdřív myslel. Realita je ale trochu jiná, protože požadavky zkušebních komisařů se od běžného rekreačního nebo filmovacího létání hodně liší. A je to dobře, protože myslím, že právě tahle část přípravy na zkoušky mi pro další práci s drony dala nejvíc.

U praktických zkoušek budete muset předvést buď některé nebo všechny z těchto letových figur:

1) Stroj letí po obvodu půlkruhu, v jehož středu stojíte, jedním i opačným směrem. V každé chvíli přitom zádí směřuje k vám.

2) Dron letí po obvodu obdélníku směrem od vás, pak po úhlopříčce k protilehlému vrcholu, z něj po obvodu na sousední vrchol a pak po druhé úhlopříčce zpět k vám. Výsledný obrazec tak má podobu jakéhosi motýla. Stroj je opět zádí natočen stále k vám.

3) Stroj letí po obdélníkovém obvodu letiště, nejdřív ve stejné výšce, po první obrátce o 90 stupňů stoupá do cca 20 metrů, když během tohoto stoupání přeletí dráhu, otočí se o dalších 90 stupňů a letí ve stejné výšce. Na konci dráhy se otočí o dalších 90 stupňů a klesá do původní výšky, se po poslední obrátce se vrátí k vám. Tentokrát vždy letí ve směru přídě.

A teď pozor: se zapnutou GPS nic z toho není problém - ovšem budete to muset předvést i s vypnutým satelitním signálem. Náročnost zkoušek pak do značné míry záleží na větru.

Kromě toho se po vás bude chtít předvést let v inteligentním režimu umožňujícím snadný návrat k pilotovi (u Phantoma označeného jako Home Lock), předstírání nějaké činnosti (například fotografování nebo filmování určitého objektu) a nouzové přerušení letu Fail Safe (u Phantoma 4 je to RTH).

Před zkouškami také předvedete nastavení důležitých hodnot na ovladači (například výška pro automatický návrat atd.), volbu letových režimů atd. a vše nahlas komentujete. Při testech se stroj nesmí ocitnout nad vaší hlavou ani nad hlavami komisařů - musí být stále několik metrů před vámi. U strojů, které to dovolují, se přistává do ruky.

Létat, létat, létat...

To všechno je teprve daleká budoucnost, ale je důležité to znát předem, protože vím, co trénovat. A trénovat se musí opravdu hodně, neboť všechny letové figury vyžadují současné řízení směru a orientace stroje, poslední k tomu ještě přidává i výšku. Tedy docela náročné na koordinaci pohybu prstů na ovladači. Kdybyste na to měli myslet, mohou přijít problémy - zahlcený "procesor" ve vaší hlavě nemá dost kapacity na případné další úkoly. Zvlášť pokud by let ovlivňovaly i jiné faktory - což v režimu bez GPS je třeba jen obyčejný vítr.

Ovládání stroje tedy musí být naprosto automatické a podvědomé, abyste se mohli plně soustředit na všechno ostatní. V neposlední řadě je to i dobrá prevence proti trémě u zkoušek, kdy se jinak zazmatkuje velmi snadno.

Hodně létat je ale dobré i z jiného důvodu: ke zkouškám musíte mít vyplněný letový deník, který jsme zmiňovali v jednom z předchozích dílu tohoto seriálu. Požaduje se nálet okolo 50 hodin, což není zrovna málo, takže intenzívní trénink prázdná místa pomůže zaplnit.

S biflováním mi školící firma moc pomoci nemohla, s otázkami na výklad pravidel a s praxí ale ano - součástí zaplacené služby je hodina teoretické přípravy a hodina praktického létání těsně před zkouškami. Chtěl jsem ale hrát na jistotu, tak jsem si za 1900 korun u Telinku připlatil ještě další tři hodiny teorie a praxe, které absolvuji s předstihem. Udělal jsem dobře, protože i když jsem letové obrazce teoreticky znal (jak z rad kolegů, co už měli zkoušky za sebou, tak z knihy Drony od Computer Press, která jediná jde do takových detailů), tak vidět to v praxi od profesionálů i s jejich připomínkami k mým znalostem a výkonům je něco dost jiného. Na základě téhle zkušenosti pak mohl být můj další individuální trénink přesně směrovaný na to, co mě u zkoušek čeká a v čem mám nedostatky.

Létal jsem pak poslední týdny před zkouškami každý den, někdy i několikrát denně - a ukázalo se že to bylo dobře, protože když konečně nastal Den D, počasí a viry se rozhodly otestovat poctivost mé přípravy opravdu důkladně.

Jan A. Novák

PŘEDEŠLÝ DÍL SERIÁLU

NÁSLEDUJÍCÍ DÍL SERIÁLU

PRVNÍ DÍL SERIÁLU