Informační portál o světě bezpilotních prostředků

První česká kniha o dronech: všechno a přece málo

Na knihu Drony z nakladatelství Computer Press jsem byl zvědavý už proto, že je první, která u nás na tohle téma vyšla. Hlavně jsem ale doufal, že mi jako středně pokročilému zájemci odpoví na spoustu otázek. Ale teď se mi do psaní o ní ani moc nechce, protože ve mě zanechala naprosto rozporuplné pocity: formálně jí nejde nic vytknout - ale na řadu mých otázek přesto neodpověděla.

 První dojem z knihy byl vynikající: poměrně obsáhlá publikace, velké množství obrazového materiálu, slibné názvy kapitol. Autoři se v oboru pohybují mnohem déle než většina těch, kdo se tu dnes drony zabývají a jsou odborníci na slovo vzatí - Jakuba Karase text na zadní straně obálky představuje jako specialistu na fotogrammetrii, Tomáše Tichého jako profesionálního stavitele a provozovatele bezpilotních prostředků. Nepochybně skvělá volba. Jenže možná právě v tom spočívá i problém: pohled autorů se místy rozchází s tím, co zajímá většinu potenciálních čtenářů.

Pár příkladů za všechny: zatímco většina zájemců nejdřív sáhne po u některém z levných modelů za pár tisíc korun, rozlišovací schopnost autorů začíná u strojů typu DJI Phantom za desetitisíce a těžiště jejich zájmu spočívá v multikoptérách za statisíce. Zatímco většina uživatelů při prvních letech hledá odpovědi na otázku, proč je to neposlouchá tak jako na propagačních videích, autoři jim radí jak plánovat let, jak vést letový deník a obšírně se věnují obsluze profi-dronu dvěma osobami. Zatímco v úvodu se říká, že "součástí knihy je popis stavby menšího dronu, kterou by měl zvládnout každý technicky založený jedinec", konsternovaný čtenář najde návod na stavbu dvacetikilového monstra s rozpočtem na nákup součástek za 300 000 Kč. Jen letmo tu jsou odbyté závody mikrokoptér, které přitom patrně budou mnohem rozšířenější, než zde obšírně popisované létání s těžkými profesionálními stroji.

Atakdále, atakdále...

Autoři jsou v tom nejspíš nevinně - za zklamanými očekáváními stojí redakční text na zadní straně obálky začínající otázkou: "Přemýšlíte o pořízení nebo stavbě dronu?" Sugeruje to představu publikace určené především začínajícím nebo mírně pokročilým zájemcům o létání s kvadrokoptérami. Jenže právě tohle kniha Drony rozhodně není.

 

Cihly, tvárnice, překlady, latě, dráty...

Publikace v mnohém připomíná víc učebnici, nebo ještě spíš skripta, než knihu určenou široké veřejnosti. Je tu věnovaná velká pozornost definicím, kategorizaci, seznamům snad až zbytečně podrobným (například to, že do dílny patří vrtačka, pilník a svěrák, mi připadá na této úrovni poněkud nadbytečné).

Výčtů, které  mluví buď o logických samozřejmostech, nebo naopak o potřebách nemnoha specialistů tu je opravdu hodně a některé připomínají známou postavu z filmu Na samotě u lesa posedlou vyjmenováváním stavebních potřeb ("příprava letu zahrnuje: -kontrolu dronu, -nabití baterií, -přípravu nářadí, -mapové podklady...", nebo "je třeba mít sebou: -náhradní baterie do dronu, -náhradní baterie do senzorů, -nabíječky, -kufr s příslušenstvím a náhradními díly, -měřák napětí a měřič síly větru...")

Nic proti tomu - kdyby nezabíraly místo pro informace, které by asi většina potenciálních čtenářů uvítala víc. Celá řada praktických záležitostí tu totiž buď chybí, nebo je jen letmo zmíněná, případně vysvětlena tak, že rozumí jen zkušení modeláři (kteří ovšem radit nejspíš nepotřebují). To se týká například programování řídící desky (a softwarových záležitostí obecně), slaďování komponent, trimování stroje a mnoha dalších věcí.

Jinými slovy: kdyby se na nějaké škole přednášel obor "drony", díky této publikaci byste zkoušku absolvovali na výbornou. Pokud ale jste začínající nebo mírně pokročilý zájemce o reálné multikoptéry, zůstanete dál odkázáni na internet a školu života.

To ale neznamená, že kniha je špatná. Na rozdíl od mnoha jiných publikací tu téměř nejsou výrazné chyby (dovolil bych si snad jen polemizovat s tvrzením na str. 124, že výhodou Li-pol akumulátorů je dlouhá životnost). Naopak, některé její části jsou velmi cenné; týká se to zejména těch, které souvisejí s profesionálním provozováním bezpilotních prostředků. A protože celek je poněkud nevyrovnaný, budeme se tu zabývat jednotlivými částmi zvlášť.

 

Učebnice pro hodně pokročilé

První kapitola se věnuje definicím dronu, vysvětlení nejdůležitějších pojmů a zkratek, což je velmi užitečné, protože v tomto ohledu opravdu panuje zmatek. Právě zde vysvětlené zkratky ale vzorně demonstrují výtky, které jsem ke knize měl v úvodu recenze: zkratek tu je jen 8, přičemž některé asi vysvětlovat nebylo nutné (GPS), zatímco jiné jsou už dost speciální (například IMU - inerciální měřící jednotka). To by pořád ještě nevadilo, kdyby tenhle seznam nebyl nejen krátký, ale především poněkud nesystémový, nesourodý a v praxi málo užitečný. Je tu například zkratka RTF značící, že v balení je model hned připravený k létání, což je jistě dobré vědět. Není tu ale s tím související zkratka BNF decentně skrývající skutečnost, že v balení není vysílačka. Přitom těch zkratek, které tu chybí, přestože by život začínajících zájemců velmi ulehčily, jsou desítky. Některé (včetně BNF) jsou zmíněny (ale ne vždy dostatečně vysvětleny) až roztroušeně v dalším textu, což je nejen poněkud nesystémové, ale především nepraktické.

Následuje zajímavá kapitola o historii dronů, v níž sice možná milovníkům dějin letectví bude ledacos chybět (mě například vývoj v Německu během druhé světové války), nicméně její délka i hloubka jsou zcela přiměřené poslání knihy.

Třetí kapitola popisuje druhy komerčních dronů, jejich klasifikaci atd., čtvrtá se zabývá výhodami a nevýhodami dronů, pátá možnostmi jejich využití. Poskytují cenný povšechný přehled (spíš teoretikům než většině praktických uživatelů), nepochybně do knihy patří a platí o nich totéž, co o kapitole Historie: jsou přiměřené poslání publikace.

Následují kapitoly praktické, na které je asi většina potenciálních čtenářů zvědavá nejvíc. Tady ale bohužel začínají i problémy, o nichž mluvím v úvodu recenze.

 

Nic pro rekreační letce

Šestá kapitola radí, jak vybrat nejlepší dron a vyjmenovává kritéria výběru. Formálně ji nejde nic vytknout, je však převážně zaměřená na pokročilé až profesionální uživatele, kteří ovšem v této oblasti nejspíš netápou. Naproti tomu zájemci o rekreační létání, kteří rady potřebují jako sůl, tu jsou odbyti jen zmínkou konstatující, že i tak je možné drony používat ("Je třeba vědět, zda dron potřebuje pro: soukromé účely, vědecké účely, komerční účely... "). Do této kapitoly by jistě patřilo i FPV závodění, to je však jinde (a jak jsem už zmínil ve velmi stručném podání). A právě sem by patřilo i vysvětlení oněch nešťastných zkratek a termínů, na něž zájemci narážejí už při koupi prvního modelu.

Následuje kapitola o tom jak létat zahrnující (alespoň podle názvu) i praktické tipy. Ta už je zaměřená výhradně na profesionály, protože rekreační uživatel se zcela jistě nezabývá "personálním zajištěním letu", "zadáním", "identifikací vhodného letového dne", "studováním lokality v mapových podkladech" a podobnými záležitostmi. Je ovšem otázka, jestli profesionálové tyto rady potřebují, tím spíš, že právě zde je přebytek výčtů, v nichž vedle nesporně užitečných rad zabírají místo naprosté samozřejmosti typu "nabití baterií".

Užitečná by mohla být část této kapitoly věnovaná režimům létání, jejíž zpracování by si ovšem zasloužilo trochu větší pozornost (pro jmenované režimy existuje celá řada matoucích synonym, leckdy i frekventovanějších, které tu nejsou zmíněny, v mnoha dronech najdeme i režimy jiné atd.)

 

Jak nepostavit dron

Teď trochu přeskočím a budu se věnovat kapitolám 9 (Jednotlivé součásti dronu) a 10 (Stavba dronu), protože mají všechny nectnosti kapitol už zmíněných. Opět je tu směs samozřejmostí s informacemi zajímajícími jen specialisty (kteří by je ovšem měli znát) a absence toho mezi tím - tedy informací, které by z laika udělaly zasvěcence.

Například: najdeme tu svéráznou definice dálkového ovládání ("je to neviditelná vlna šířící se prostorem za svým cílem") a zmínku o tom, že každý vysílač a přijímač je k sobě spárovaný, což je opravdu nutné vědět. Z praktického hlediska by ale asi bylo dobré také vysvětlit, v čem toto spárování spočívá, který vysílač jde nebo nejde s kterým přijímačem spárovat a proč. Spárování (binding) pak je ještě jednou zmíněn v části o stavbě dronu, ale opět jen velmi povšechně, přestože pro málo poučené zájemce to je při výběru a koupi kvadrokoptéry dost podstatná informace. – o stavbě ani nemluvě

Cenné jsou informace o Li-pol akumulátorech - bohužel opět nesystémově rozhozené do obou těchto kapitol, takže některé se i dublují. Totéž platí  o popisu motorů, vrtulí a dalších prvků v kapitole 9: podrobněji jsou znovu popsané až v kapitole o stavbě, ovšem tam už jde o popis pro konkrétní účel a chybí obecnější informace (například jaké regulátory k jakým motorům atd.)

O tom, že kapitola 10 naprosto nepočítá se začátečníky, jsem se zmínil už v úvodu. Středně pokročilý zájemce si v ní  lecos užitečného najde, ovšem stavět podle ní jistě nebude, protože popisovaný stroj je nejen mimo možnosti, ale i mimo cíle běžného smrtelníka. Takže mu nezbude,  než se pro většinu opravdu užitečných informací zase pokorně vrátit na internet.

Přitom mnohem dostupnější kvadro- a jiné multikoptéry se běžně amatérsky staví, takže výběr popisované konstrukce je záhadou - předpokládám, že autor nechtěl čtenářům naznačit: "drony jsou jen pro vyvolené". Odpověď na otázku, jestli tahle kapitola něco řekne profesionálům (na něž zjevně míří) rád přenechám povolanějším.

Zajímavým svérázem této části knihy je, že mnohé ilustrace (velmi kvalitní) nejsou popsané, přestože tady by to asi zejména laici uvítali nejvíc.

 

Koupit nebo nekoupit? Rozhodně koupit

A teď k něčemu radostnějšímu: v publikaci jsou přinejmenším dvě kapitoly, proč by kniha neměla chybět v knihovně každého zájemce o tuto problematiku. Je to kapitola 8 věnovaná praktickým radám pro video a fotografii a kapitola 11 o legislativě. Patří bezesporu k nejlepším částem knihy - ale nejen to, zejména informace v kapitole 11 v tak srozumitelné a podrobné podobě jinde nenajdete. Že požadavky vyplývající z právních předpisů většinu zájemců od profesionálního létání nejspíš odradí, není chybou autorů.

Knihu uzavírá krátká kapitola s úvahou o budoucnosti dronů, přiměřená skutečnosti, že obor se explozivně vyvíjí.

Na otázku, jestli knihu koupit nebo nekoupit, jsem už odpověděl: rozhodně koupit - ovšem s vědomím toho co v ní je a co v ní naopak není, což předejde případnému zklamání, které potkalo mě (podtrženému ještě cenou). Můžeme jen doufat, že nezůstane na trhu sama - tím spíš, že bezpilotní prostředky se (podobně jako IT a telekomunikace) vyvíjejí tak dramaticky, že realita si vydání dalších publikací na toto téma jistě velmi brzy vynutí.

 

Bibliografie:

Karas, J., Tichý T.: Drony. Computer Press, Brno 2016. 264 s., barevé foto, kresby, grafy. Cena v e-shopu nakladatele: 319 Kč (v kamenných knihkupectvích až 400 Kč)

Naposledy změněnostředa, 25 květen 2016 08:34
Jan A. Novák

Publicista a fotograf, který se od dětství snaží fotit to, co většina běžných lidí nemůže vidět. Drony ho tedy nemohly minout.

Internetová stránka: www.novakoviny.eu

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.