srpen 8, 2017
Napsal(a) Jan A. Novák
Zveřejněno v Testy a recenze
Číst 6297 krát
velikost písma zmenšit velikost písma zvětšit velikost písma
Tisk
Email

Yuneec Typhoon H - 3. díl: kamera

Konstruktéři hexakoptéry Yuneec Typhoon H stroji nedali takový dolet, jako mají konkurenční drony od DJI, protože její hlavní síla má spočívat ve fotografování a natáčení videa (v prospektech prodejců dokonce čteme, že je to "komplexní platforma pro letecké snímkování"). Tomu odpovídají i možnosti ovládání kamery a jejího nastavení. V tomto dílu recenze se proto podíváme, jestli realita tento záměr opravdu naplnila.

PŘEDEŠLÝ DÍL SERIÁLU

PRVNÍ DÍL SERIÁLU

Yuneec Typhoon H je vybavený kamerou CGO3+4K s rozlišením optického čipu 12,4 mpx a schopností natáčet video 4K při obrazové frekvenci až 30 fps zavěšené na tříosém stabilizátoru (podrobné specifikace kamery najdete na konci tohoto dílu). To v podstatě odpovídá kameře konkurenčního dronu Phantom 4 od DJI, který je ovšem o pěkných pár tisíc korun dražší. Přesto na Typhoon H najdete i další zajímavé kamerové funkce, především možnost po zvednutí přistávacích lyžin kamerou plynule otáčet kolem svislé osy, řízení dronu dvěma operátory, kdy jeden ovládá stroj a druhý kameru, nebo přikoupení systémové termokamery CGOET-GB3. To jsou funkce, které jinak najdeme až u strojů podstatně vyšší cenové kategorie.

Takže by se zdálo, že pokud nám jde především o fotografování nebo natáčení videí, není co řešit: Yuneec Typhoon H tady nad srovnatelnou konkurencí o několik délek vede. Ale neunáhleme se - důležité také je, jak to vypadá v praxi.

Nastavení kamery

První přednost práce s kamerou na Typhoon H je nepřehlédnutelná: sedmipalcový dotykový displej s velmi slušnou jasností integrovaný přímo do ovladače. Jeho pomocí jde také nastavit parametry kamery před letem i za letu. Návod je ovšem v tomto ohledu poněkud stručný, takže buď na všechno přijdete sami, nebo si na YouTube najdete návodová videa od různých nadšenců, jejichž úroveň je ovšem velmi kolísavá. Základním vodítkem vám samozřejmě může být i tento text.

Jeden ze dvou sloupců virtuálních tlačítek na levé straně displeje je určený k nastavení kamery. Jde především o vyvážení bílé pro různé druhy osvětlení - kromě automatického režimu můžeme vybrat slunečné nebo oblačné počasí, podmínky při západu slunce, zářivkové osvětlení a žárovkové osvětlení. Kromě toho lze hned vedle přepnout na možnost manuální volby citlivosti a rychlosti závěrky. Je to (na rozdíl od konkurence) velmi intuitivní, rychlé a pohotové, v běžných podmínkách však automatické nastavení stačí.

Další možnosti změn nastavení kamery jsou v Menu displeje ukryté poněkud hlouběji. Jde zejména o nastavení rozlišení a formátu. Dělá se to tak, že si nejdřív vyberete mezi symbolem kamery nebo fotoaparátu na pravé straně displeje. Pak klepnete na symbol ozubeného kola vpravo dole a objeví se před vámi další úroveň menu. Pokud jste předtím zvolili kameru, máte tady možnost volby rozlišení a snímkové frekvence videa, zapnutí nebo vypnutí mikrofonu a přepnutí na ovládání dronu a kamery dvěma různými lidmi (SINGLE/TEAM). V případě předešlé volby fotoaparátu se vám tu nabídne formát jpg nebo RAW a úroveň kvality snímku GEORGEOUS a NORMAL. Georgeous je digitálně poněkud upravený k větší ostrosti a kontrastu. Je tu také možnost resetu kamery do původního nastavení.

Menu ovládání kamery pamatuje i na možnost výměny kamery, jak za jiný exemplář, tak i za další typy od Yuneec, včetně termokamery. Sem se ovšem dostanete z jiné čási displeje: přes ikonku dvou ozubených koleček s nápisem System Settings pod displejem a následujícím výběrem položky Camera Select. V případě výměny kamery musíte novou se sytémem spárovat, což sice není tak úplně jednoduché, ale v návodu je to naštěstí dostačujícím způsobem popsané.

Ovládání kamery

Před letem je samozřejmě nutné sejmout kryt kamery, který je tu řešený praktičtěji než u Phantomů (o DJI Mavic ani nemluvě). Náklon kamery podél vodorovné osy se provádí běžným způsobem - točítkem na spodní straně přední hrany ovladače. V tomto případě ovšem orientovaným stejně jako motor na gimbalu (a nikoliv naležato, jak bývá zvykem), takže nad ovládáním nemusíte přemýšlet. Zejména pro pořizování videa je ovšem poněkud neblahé, že gimbal na pohyby točítka reaguje se zpožděním.

Jedním z velkých plus práce s kamerou na Typhoon H jsou jinde neobvyklé prvky ovládání kamery v levém horním rohu ovladače, které slouží k dalšímu nastavení pohybů kamery - náklonu a otáčení. Díky nim můžeme buď kameru fixovat určitým směrem, nebo umožnit její plynulé otáčení (švenkovat, panoramovat atd.) nastavitelné knoflíkem K1 (označeným též jako PAN CONTROL). Samozřejmě předtím musíme zvednout lyžiny - i když za určitých okolností může být jejich ponechání v záběru docela efektní. Otáčení kamery podle svislé osy jde s výhodou využít i při řízení stroje dvěma osobami nebo v některých automatických režimech. Tato trojice ovladačů je jednou z několika věcí, které by mohly Typhoon H posunout o velký kus před konkurenci srovnatelné ceny, kdyby... ale nepředbíhejme.

Příjemné je také umístění tlačítek spouště fotoaparátu a kamery přímo pod displejem. Fotografovat je možné i během natáčení videa, obráceně to ale nejde. Natáčení musíte korektně ukončit spouští před vypnutím dronu, jinak o poslední obrazový soubor přijdete.

Yuneec Typhoon H používá pro přenos obrazových dat frekvenci 5,8 GHz, tedy odlišnou od frekvence řízení dronu. Na ovladač se obraz přenáší v rozlišení 720p. Deklarovaný maximální dosah je 1,6 km, návod nedoporučuje měnit nastavení kamery ve vzdálenosti větší než 600 m. Anténa videopřenosu je ve spodní části kulového krytu kamery.

Praktické zkušenosti

Ovládání kamery ve všech osách a v několika režimech výrazně rozšiřuje možnosti natáčení a oproti konkurenci představuje velkou výhodu stroje. Chce to sice trochu cviku, ale až tyhle páčky a knoflíky dostanete pod kůži, můžete dělat záběry, které by u jiných dronů představovaly problém. Když k tomu připočteme velký displej a snadné ovládání spouští i dalších prvků, mohl by Typhoon H opravdu být "komplexní platforma pro letecké snímkování", jak říkají prospekty - navíc za skvělou cenu. Jenže tady také slova chvály končí, protože praxe ukázala slabiny, o nichž prospekty cudně mlčí.

Nepříjemné je už to, že navázání spojení mezi kamerou a vysílačkou někdy trvá velmi dlouho. Nepodařilo se mi přijít na to, proč jednou je obraz k dispozici skoro hned a jindy to mohou být v krajním případě až minuty.

Párkrát se také stalo, že i při letu ve malé vzdálenosti obraz z displeje zmizel. Obvykle to netrvalo dlouho a stroj dál poslouchal vysílačku, ale u dronů DJI se mi takové věci nestávají vůbec (i když soudě podle internetových diskusí všichni jejich majitelé takové štěstí nemají).

Kvalita videa v rozlišení 4K/30 fps je uspokojivá, kamera ale trochu zdlouhavě reaguje na změny osvětlení scény. Předmětem dlouhé diskuse by mohla být kvalita fotografií. Přiznejme si, že obrazový čip s 12 mpx už dneska mají i levné telefony a dron nabízený jako výkonná létající kamera by si zasloužil víc. Horší ale je, že fotografie z Typhoon H ve formátu jpg jsou o poznání horší i než stejné z dronů DJI s obdobně velkými čipy - a to platí nejen o srovnání s Phantom 4, ale i s kapesním Mavic. Snímky jsou měkčí, s horším dynamickým rozsahem a neostrost se projeví při menším zvětšení než u obdobných snímků od konkurence.

Přiznávám ovšem, že jsem zatím nepracoval s formátem RAW, ani neaktualizoval software, takže je možné, že tu ještě existují rezervy. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že Typhoon H obdařený tolika přednostmi, by si zasloužil podstatně lepší kameru, zatímco 3GO3+ mnohé jeho výhody anuluje.

Kamera a gimbal CGO3+4K - specifikace