Informační portál o světě bezpilotních prostředků

Yuneec Typhoon H -1. díl: létající profi kamera v lidovém provedení

Yuneec Typhoon H je v současnosti jediná hexakoptéra na zdejším běžném trhu, kterou jde považovat za poloprofesionální nebo profesionální. Yuneec International se navíc dlouhodobě drží mezi předními světovými výrobci dronů. Důvodů, proč se podrobně podívat na Typhoon H, je ale ještě mnohem víc. Zde je první díl seriálu, který vznikl po půl roce létání s tímto pozoruhodným, byť poněkud kontroverzním strojem.

 

Yuneec Typhoon H bývá často srovnáván s dronem DJI Phantom 4, to ale je poněkud zavádějící, protože jde o stroje patřící do různých kategorií. Ve skutečnosti má víc společného s DJI Inspire - nejpíš nebude daleko od pravdy tvrzení, že výrobce se tu snažil udělat něco jako Inspire, ale za podstatně dostupnější cenu. V nejlevnějším provedení je tato hexakoptéra k dispozici už za 30 000 Kč, v provedení PRO, kdy balení obsahuje také termokameru, za 88 000 Kč. Naproti tomu kvadrokoptéra DJI Inspire 1 stojí 40 000 Kč - bez kamery, akumulátorů a dalšího příslušenství. Plně vybavený Inspire 2 (bez termokamery) přijde na 192 000 Kč.

Jinými slovy, kdo chce hlavně natáčet a fotit, aniž by měl ambice realizovat dálkové lety a další kousky, které se tak jako tak poněkud příčí předpisům, a přitom nemá na Inspire, je Yuneec Typhoon H zajímavá možnost. Pak nejspíš přece jen začne srovnávat s Phantomem 4, k němuž má cenově nejblíže - takže to chtě nechtě budeme občas dělat i my tady.

 

Typhoon H versus Phantom 4

První rozdíl asi přehlédne málokdo: Typhoon H má šest motorů a šest vrtulí, takže při poruše jedné pohonné jednotky se nezřítí k zemi, jako každá kvadrokoptéra, Phantom 4 nevyjímaje. Kdyby tvůrci legislativy dronům opravdu rozuměli, v možnostech létat nad lidmi a budovami by mezi hexakoptérami (nebo oktokoptérami) na straně jedné a kvadrokoptérami na straně druhé udělali zásadní rozdíl - a doufejme, že někdy v budoucnu předpisy opravdu takoví lidé vytvářet budou. Což je potenciálně bod k dobru pro Typhoon H.

I další rozdíl je nepřehlédnutelný: Yuneec Typhoon H má velmi zdařilý design, zcela odlišný od nudy většiny kvadrokoptér. Krása je sice subjektivní pojem a na výkony nemá vliv, přesto ale nejde jen tak přejít skutečnost, že návrháři tady odvedli velmi dobrou práci.

Třetí rozdíl sice není vidět na první pohled, o to je ale významnější: zatímco Phantom 4 vyniká v doletu a dalších výkonech, Yuneec H sází spíš na video a fotografování. Kromě 12 megapixelové kamery s rozlišením 4K a snímkovou frekvenci 30 fps to dokazuje také možností jejího otáčení i kolem svislé osy, možností ukládání obrazových souborů v RAW, nebo nabídkou termokamery v dokoupitelném příslušenství.

V konkurenční soutěži může být pro mnohého zájemce o koupi významné i to, že Yuneec netrpí zlozvyky, které u svých výrobků zavedla DJI: časté aktualizace bez povolení majitele, kdy občas dochází i k situacím, že stroj nevzlétne, když to zrovna nejvíc potřebujete. Také Yuneec sice aktualizuje, ale tak, že proces je zcela pod kontrolou jeho vlastníka (jak uvidíme dál). Při vší úctě k DJI představujícímu nepochybně světovou jedničku, její manýry odkoukané od Microsoftu jsou velmi pádným důvodem, proč se zajímat o konkurenci. Přičemž hned další na řadě je právě Yuneec.

 

Vybalování a první dojmy

Na obrázcích sice Yuneec Typhoon H vydá majestátně, při osobním setkání vás ale nejspíš překvapí, že je celkem malý - se složenými rameny je podstatně menší než Inspire a nezabere o moc víc prostoru než Phantomy od DJI, které skládací ramena nemají. Krabice z pěnového materiálu je ale větší, především proto, že podstatně větší je vysílačka. Důvod této rozměrnosti nás ale nemusí znepokojovat, právě naopak: v ovladači je už zabudovaný rozměrný dotykový dislej, na který se přenáší obraz z palubní kamery, letová data a na němž je možné provádět všechna nastavení. Odpadá tedy otravné připojování tabletu nebo smartphonu k vysílačce, jako je to u většiny produktů DJI. Je tu také skládací stínítko na displej.

V balení je jen jeden akumulátor ve stroji a nabíječka. Akumulátory Yuneec bohužel nemají signalizaci stavu, což je oproti DJI sice minus, ale nic s čím by nešlo žít. Nabíječka stav akumulátoru samozřejmě signalizuje – ale jen konec nabíjení..

Neobvyklou součástí balení je ovladač Wizard připomínající infračervené ovládání televizorů. Slouží k jednodušším letovým úkolům při nenáročném hobby létání, zejména v několika automatických režimech, o nichž bude řeč později - pokud se vám nechce vláčet s vysílačkou, tenhle kapesní přístroj její práci může obstarat také.

Samozřejmostí je anglický a český návod, na rozdíl od většiny jiných dronů celkem srozumitelný - i když kdyby byl trochu upovídanější, taky by se nic nestalo. Pak je tu ještě 16 GB paměťová karta micro SD a pár užitečných drobností jako popruh vysílačky, adaptér pro nabíjení z 12V autobaterie a USB adaptér.

Pak tedy vytáhneme stroj z pěnové krabice - a zjistíme, že je to jedno z těch balení, do nichž bychom výrobek zpět už dostávali dost obtížně. V tomto případě je to ale vlastně skoro  jedno, protože Yuneec (na rozdíl od DJI Phantom) krabici bohužel nepojal jako transportní kufřík. Což u hexakoptéry se skládacími rameny vadí ještě víc než u běžných kvadrokoptér, protože při přenášení dron prakticky není za co pohodlně uchopit.

No, a příště už se seznámíme s nastavením a přípravou k letu.

 

NÁSLEDUJÍCÍ DÍL SERIÁLU 

 

Jan A. Novák

Naposledy změněnočtvrtek, 03 srpen 2017 14:10
Jan A. Novák

Publicista a fotograf, který se od dětství snaží fotit to, co většina běžných lidí nemůže vidět. Drony ho tedy nemohly minout.

Internetová stránka: www.novakoviny.eu

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.