Dvě stě studentů z celého světa se na Fakultě elektrotechnické ČVUT učilo létat s drony

 Čtyřčlenné skupiny pak při venkovním experimentu ověří, do jaké míry se jim podařilo osvojit si metodiku a přenést ji do plně funkčního robotického systému.

"Jejich drony přitom budou mezi sebou ve vzduchu soutěžit v tom, který dokáže rychleji splnit zadání a nasnímat kamerou různé prvky energetické přenosové soustavy. Létat budou mezi maketami stožárů, na kterých v rámci evropského projektu AerialCore testujeme praktické možnosti inspekce elektrického vedení s pomocí létajících robotů," vysvětluje doc. Martin Saska, vedoucí Skupiny multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

 Největší lákadla? Software MRS, vítěz DARPA SubT Challenge a navazování kontaktů

Pro účastníky IEEE RAS Letní školy ze všech koutů světa je atraktivní jak reputace týmu MRS FEL ČVUT, který dominoval při posledním neoficiálním mistrovství světa dronů v Abú Zábí ve Spojených arabských emirátech v roce 2020, tak autonomní drony, se kterými se budou učit létat. Nad konkurenčními platformami vynikají zejména softwarem umožňujícím skutečně autonomní chování létajících dronů. Díky tomu se mohou bezpečně pohybovat a spolupracovat s ostatními roboty i v prostředí bez GPS signálu, jako jsou jeskyně či neznámé vnitřní prostory.

 Jejich vlastnosti je předurčují pro nasazení při speciálních misích, jako je mapování historicky cenných interiérů, hašení požárů ve výškových budovách, záchrana osob, inspekce elektrického vedení či odchyt nepřátelských dronů. 

 Během Letní školy, která po roční covidové přestávce navazuje na dva předchozí ročníky, účastníky provázejí špičky současné robotiky. Největší pozornost vzbuzuje Konstantinos Alexis, aktuálně profesor technické kybernetiky Norské univerzity vědy a techniky, který se svým týmem CERBERUS loni ovládl soutěž DARPA Subterreannean Challenge, všeobecně považovanou za "olympiádu robotických týmů".

 Prof. Alexis je také společně s kolegy z ETH Curych držitelem světového rekordu ve vytrvalostním letu ve třídě bezpilotních letounů s hmotností pod 50 kg: jejich letoun AtlantikSolar vydržel ve vzduchu plachtit 81,5 hodin.

V soutěži DARPA se také dlouhodobě skvěle držel a stříbro z virtuální soutěže přivezl tým CTU-CRAS-NORLAB vedený prof. Tomášem Svobodou, vedoucím katedry kybernetiky FEL ČVUT, jehož prezentace je rovněž v programu Letní školy. Mladé výzkumníky a studenty oslovil i doc. Martin Saska s nejnovějšími výsledky vývoje plně autonomních kompaktních rojů létajících robotů s palubní umělou inteligencí, na kterém MRS FEL ČVUT spolupracuje s několika předními světovými pracovišti.

 Sestavu přednášejících dále tvoří mimo jiné výzkumníci z Boston University, University Delft, University Sevilla a dalších předních světových pracovišť. Organizátoři Letní školy kladou rovněž velký důraz na společenský rozměr celé akce.

 "Po loňské covidové pauze jde o první akci, kde se mohou mladí výzkumníci opět sjet a navazovat vědecké kontakty," říká Martin Saska, kterého těší, že se někteří účastníci na Letní školu vracejí a své znalosti z předchozích ročníků dále rozvíjejí.

Na Letní školu se po dvou letech mimo jiné vrátil i Antoine Milot, doktorand z LAAS-CNRS, výzkumné laboratoře při univerzitě v Toulouse. Vyvíjí algoritmy pro podmořské roboty a účast na letní škole mu umožňuje udržet si kontakt se zásadními trendy v oblasti multirobotických systémů. "Je to pro mne skvělá příležitost vyměnit si zkušenosti s lidmi, kteří na těchto výzvách pracují," říká Antoine Milot, jenž také oceňuje kvalitu prezentací o současné nejvyspělejší robotické technice a příležitost vyzkoušet si nové simulační prostředí, která pak může případně využít ve vlastním výzkumu.

 Mezi účastníky jsou také zástupci firem, které v dronech vidí perspektivu a účastí na této akci chtějí podpořit svůj další rozvoj. To je případ firmy GoodAI, která vyvíjí umělou inteligenci.

 "V rámci našeho výzkumu obecné umělé inteligence se v GoodAI věnujeme kolektivní inteligenci a multiagentním systémům. Dříve jsme se soustředili hlavně na teoretickou stránku, ale v současné době se již díváme i na to, jak tyto systémy můžeme aplikovat v praxi. Myslíme si, že "state of the art" je již na takové úrovni, kdy můžeme dělat zajímavé experimenty a rychle inovovat, a mohou tak vzniknout užitečné, prakticky využitelné aplikace například zrovna v robotice. Pro nás je důležité v této fázi identifikovat, ve kterých odvětvích by kolektivní inteligence a roje znamenaly největší přidanou hodnotu. Navíc, drony a robotika nás s kolegy hodně baví, proto je pro nás logickým krokem se do této oblasti víc ponořit," říká Jaroslav Vítků, Senior Research Scientist, který se Letní školy účastní.

Radovan Suk, FEL ČVUT