Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vyvíjejí drony, které mohou autonomně vyhledávat radiaci

Drony budou vybaveny špičkovou detekční technikou, která umožňuje naleznout zdroj záření až 100krát efektivněji, než je to možné dnes, a to při nesrovnatelně nižších pořizovacích nákladech. Detektory poskytne ADVACAM, vývojář špičkové zobrazovací technologie, kterou dodávají například i americké NASA. Zařízení bude sloužit policii, armádě, záchranným složkám či jaderným elektrárnám. Prototyp by měl být hotový na podzim. Na mezinárodní trhy by měl produkt vstupovat zhruba za rok a půl.

Inovativní princip nabízí vyšší užitnou hodnotu v porovnání se současnými konkurenčními produkty, a to při násobně nižších nákladech, a otevírá tak zajímavé možnosti na trhu, kde se zařízení může uplatnit, zejména při monitorování bezpečnostních rizik - kontroly na hranicích, přístavech, letištích, v místech havárií, úložištích komunálního odpadu, při pravidelných dodávkách izotopů pro nukleární medicínu.

Na realizaci projektu, který za Fakultu elektrotechnickou ČVUT (FEL) technicky vede vědecký pracovník Ing. Tomáš Báča, absolvent programu Otevřená informatika Fakulty elektrotechnické, se vedle vědců budou podílet také studenti tohoto programu a programu Kybernetika a robotika Fakulty elektrotechnické. Zároveň probíhají jednání o spolupráci s Národní technickou univerzitou Ukrajiny - Kyjevským polytechnickým institutem Igora Sikorského. Právě Ukrajinu v nedávné době zasáhly rozsáhlé požáry, které se rozšířily až k havarované jaderné elektrárně Černobyl (od jejího výbuchu uplyne v neděli 26. dubna 34 let, na FEL ČVUT se v loňském roce k této nešťastné události vyjádřila v souvislosti se seriálem HBO také Dr. Dana Drábová, a to v přednášce Černobyl: Seriál a realita). V takových místech je měření radiace náročný a důležitý úkol. "Fakulta elektrotechnická s kyjevským institutem dlouhodobě spolupracuje, a to jak na vědecké úrovni, tak například při výměně studentů a pedagogů," uvedl děkan Fakulty elektrotechnické prof. Petr Páta.

V rámci projektu chtějí vědci vytvořit dron schopný letu a lokalizace záření tam, kde se stávající systémy nejsou schopny pohybovat. Výhodou pro pohyb v těžko přístupných lokalitách bude nejen malá velikost letounu (jeden, maximálně dva kilogramy), ale hlavně schopnost autonomního letu. "K řízení letu nepotřebujeme to, co dnes potřebuje většina dronů, a to je GPS signál. Dron si vystačí pouze se senzory, které si nese sám na palubě, díky kterým rozezná i složité překážky a může se tedy pohybovat i tam, kde není GPS navigace možná. Náš systém bude tudíž současně malý, což mu umožní let do prostředí s překážkami, a současně bude natolik chytrý, že v tom prostředí bude umět létat," uvedl vedoucí skupiny Dr. Martin Saska.

"Realizace tohoto zařízení je možná nejen díky odborníkům z ČVUT, ale stejnou měrou i díky detektorům z ADVACAMu. Nejnovější detektor, který zde bude použit, je nejen výkonný, ale i malý a lehký, což umožňuje jeho použití na dronu nebo třeba i ve vesmíru," říká Jan Sohar, výkonný ředitel ADVACAMu. "Zcela unikátní je provoz detektoru v režimu monolitické Comptonovy kamery, což umožní určit směr záření již pro několik zachycených částic. Dron už tak nemusí prohledávat celý prostor, bod po bodu, ale díky znalosti směru zamíří rovnou ke zdroji. Rychlost hledání se tak řádově zvyšuje. Další výhodou je vysoká mobilita, která umožňuje, dostat se do těsné blízkosti zdroje a velmi rychle jej identifikovat. Kombinací všech výhod dojde přibližně ke 100násobnému zvýšení efektivity vyhledávání oproti běžným metodám," říká Jan Jakůbek, vědecký ředitel ADVACAMu a autor projektu.

Skupina multirobotických systémů má dlouhodobě vynikající výsledky. Letos v únoru obhájila, spolu s týmem pozemních robotů, prvenství v prestižní soutěži Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC), kterou v Abú Dhabí pořádá Univerzita Khalifa.

Libuše Petržílková

tisková mluvčí FEL ČVUT