Létající roboti ve službách zločinu

Pro neidentifikované létající předměty se vžila zkratka UFO (Unidentified Flying Objects), která navzdory skutečnému významu u většiny lidí vyvolává asociace s mimozemskými návštěvníky. Nad francouzskými jadernými elektrárnami ale skoro určitě neoperují malí zelení chlapíci ze Siria či Aldebaranu. Pro tyto létající objekty by byla příhodnější zkratka UAV (Unmanned Aerial Vehicle), což jsou bezpilotní dálkově řízená letadla - drony - zcela prozaicky pozemského původu. Problém je, že dneska si je může pořídit skoro každý. Ty nejjednodušší dostanete hned v prvním hračkářství, u mnoha není problém zařídit aby nesly kameru - některé se ostatně s kamerami už prodávají. Nemusí na nich ale být jen kamera, stejně dobře k nim jde přidělat malou nálož...

Záhadní vetřelci

Ve Francii je 19 jaderných elektráren s 58 reaktory, které pokrývají energetické potřeby země ze tří čtvrtin. Záhadné létající objekty se poprvé objevily začátkem října a od té doby stačily "zkontrolovat" z výšky už 14 elektráren. Veřejnost je pochopitelně znepokojená, ale výsledky bezpečnostních složek při pátrání po operátorech dronů jsou překvapivě skromné. Jediným hmatatelným úspěchem bylo polapení dvou mužů a jedné ženy, kteří si společně pouštěli rádiem řízený model poblíž elektrárny v Belleville-sur-Loire. Místní prokurátor Vincent Bonnefoy krátce na to oznámil, že šlo jen o neškodné nadšence, kteří si chtěli vyfotografovat své letadélko vyfotografovat s efektní kulisou jadrného zařízení. Žena byla propuštěna, muži šli do vazby, protože Francie (stejně jako všechny země) má kolem jaderných zařízení přísné bezletové zóny, které se samozřejmě vztahují i na bezpilotní prostředky.

Jenže tím se problém nevyřešil. Belleville-sur-Loire je jen jedna ze čtrnácti navštívených zařízení, které jsou rozesety po celé Francii. Celkem už byly zaznamenány téměř dvě desítky přeletů, z toho většina se odehrála v noci nebo brzy ráno, další mohly uniknout pozornosti. Někdy se přelety opakují; například u elektrárny Creys-Mallevile se vetřelec objevil poprvé 5. října a podruhé 3. listopadu. Je prakticky vyloučené, aby se během pouhého měsíce u všech elektráren po celé zemi jen tak náhodou rojili letečtí modeláři ignorující zákon. Francie s početnou muslimskou komunitou se obává především přípravy na velký teroristický útok, nechybí ale ani jiné spekulace o tom, koho ještě by mohla zdejší přebujelá jaderná energetika tak moc zajímat - od Greenpeace (kteří to obratem odmítli) až po nepřátelské mocnosti.

"Podnikáme účinná opatření a nikomu pochopitelně nebudeme vykládat, v čem spočívají," odpověděl na dotazy znepokojené veřejnosti ministr vnitra Bernard Cazeneuve, zatímco ministryně energetiky Ségolene Roayalová apelovala na novináře, aby věc zbytečně nedramatizovali.

Jediným hmatatelným výsledkem vyšetřování ale zatím byl jen poznatek, že ve všech případech šlo o modely běžně dostupné na trhu. Což aféru posunuje do širšího rámce: ocitáme se v době, kdy každý může kohokoliv sledovat na dálku ovládaným letadlem - a nejspíš nejen sledovat. 

Případ okřídleného lupiče

Většina komerčních AUV vhodných pro takové účely nejsou klasické vrtulníky. Nemají rotor (tedy vlastně otáčející se křídlo), ale vrtule; nejméně čtyři, ale třeba i šest, osm a víc. Podle jejich počtu se jim také říká: kvadrokoptéry, hexakoptéry, oktakoptéry... prostě multikoptéry. Pohánějí je elektromotory, takže jejich let je naprosto tichý. Palubní gyroskop a řídící jednotka s mikroprocesory jim dávají neuvěřitelné manévrovací schopnosti a dokonalou stabilitu. Ty nejlevnější (a přesto už s kamerou) se dají pořídit už za cenu okolo tří tisíc korun - i když pro neplechy všeho druhy by asi byly lepší profi modely za desítky tisíc korun. Ty už jsou vybavené i GPS, mají vysokou odolnost vůči rušení, řídit je jde na vzdálenost kilometr i víc a v případě ztráty signálu se samy vrátí do místa startu.

Takže je jasné, že multikoptéry s HD kamerami nemusí být jen fantastická hračka, nebo levná náhrada za letecké snímkování všeho druhu - roste v nich nový bezpečnostní problém. Pro zneužití dronů (od narušování soukromí až po krádeže a vraždy) není potřeba mít ani moc fantazie. Poblíž britského Birminghamu například kriminalisté zaznamenali případ, kdy jeden gang pomocí dálkově ovládané kvadrokoptéry s infrakamerou za nocí vykrádal plantáže konopí jiného gangu.

Spojené státy, kde masový trh s drony vyrostl nejdřív, také začaly jako první přijímat legislativu regulující jejich používání. Přesněji řečeno, v průběhu posledních několika málo let vydal prakticky každý stát své vlastní zákony na toto téma. Některé i trochu bizarní. V Oregonu například může majitel pozemku zažalovat operátora dronu, pokud nad jeho majetkem letí níže než 400 stop (122 metrů).

Dá se předpokládat, že amerického příkladu začnou rychle následovat další země. Se stejným výsledkem, jako při regulaci vlastnictví zbraní: skutečné zločince nezastaví.

Foto: http://www.aerialtronics.com/