V minulém díle testu nového dronu DJI Mavic Mini 2 jsme stroj vybalili z krabice a všímali si především rozdílů oproti předešlému modelu Mavic Mini. Teď už konečně vzlétneme, ale i tentokrát to bude o rozdílech s předchůdcem. Nejzajímavější na novince totiž je výkonnější přenosový systém, který by měl nectnosti staršího modelu odstranit.

Drony nemusí jen létat, některé se například potápějí. Může to být i zajímavější: zatímco to co je nahoře, většinou dobře známe, pod vodou se dá opravdu objevovat. V jednom z minulých textů jsme se zabývali strojem Power Ray, teď se seznámíme s jeho mladším konkurentem Gladius Mini od firmy Chasing Drones, která se na podvodní drony specializuje.

Není žádným tajemstvím, že do 30. prosince 2020 by se měli provozovatelé dronů zaregistrovat a absolvovat test opravňující je k létání. O tom, jak to udělat, je na internetu spousta teoretických návodů - ale když se do toho pustíte, nejspíš zjistíte, že platí úsloví "šedá je každá teorie, zatímco strom života se zelená" (jinými slovy, že ty návody jsou v mnoha ohledech k ničemu). Užitečnější tedy asi bude, když popíši, jak jsem tuhle proceduru konkrétně absolvoval já.

Nová pravidla provozování dronů, která vstupují v platnost poslední den roku byla tématem dnešní (1. 12. 2020) tiskové konference na letišti Točná. Promluvil místopředseda vlády a ministr Karel Havlíček, generální ředitel Řízení letového provozu ČR Jan Klas a ředitel Úřadu pro civilní letectví David Jágr.

Nový miniaturní dron DJI Mavic Mini 2 přišel na trh překvapivě poměrně brzy po svém předchůdci Mavic Mini a na první pohled se od něj vůbec neliší. Prodejci samozřejmě nezapomínají zdůrazňovat, že podstatná vylepšení se ukrývají uvnitř, nás ale zajímalo, jestli se nový model současně dokázal oprostit od nectností svého předchůdce. A jestli tu kromě předností nejsou i mouchy, o kterých se v prospektech nerado mluví.

Tráva, kamení, nerovný terén... míst, kde se dá s dronem špatně odstartovat a ještě hůř přistát, je mnoho. Při troše snahy se nějaká startovací nebo přistávací plocha většinou dá improvizovat - ale proč se s tím zdržovat, když možná existuje řešení. Vyzkoušeli jsme přistávací plochu pro drony s průměrem 55 centimetrů.

O budoucnosti zásobování pomocí dronů asi pochybuje málokdo protože zkonstruovat takové stroje už není problém. Technologie nyní vstupuje do další fáze: musí vyřešit bezpečný pohyb tisíců dronů a to, aby takové služby byly schopné konkurence.

Majitelé dronů si pro lety vybírají nejrůznější lokality, aby získali originální záběry, ale vsadím se, že to, co vymyslela kosmická agentura NASA, vás ještě nenapadlo: posílá malé bezpilotní letadlo na Mars. A to je místo, kde o originální záběry určitě nebude nouze.

Drony by mohly hledat oběti důlních neštěstí nebo lidi v troskách budov, jenže se zatím neobejdou bez signálu GPS a spojení s operátorem. Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT proto v jeskyni Býčí skála testovali autonomní stroje, které mohou operovat i tam, kam se signál nedostane.

Od 20. do 24. července budou odborníci z katedry kybernetiky a katedry počítačů zkoumat jeskyně v komplexu Býčí skála v Moravském krasu. K monitorování nepřístupných prostor jim pomohou drony a pozemní roboty. Průzkum bude zároveň přípravou na účast v dalším kole soutěže Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA).