Jak jsme létali se čtyřmi drony

Často dostáváme dotazy typu "který z uvedených dronů byste doporučovali", přičemž tazatelé nejčastěji váhají mezi Mavic Pro a Phantom 4. Méně často se v nich objevuje Yuneec Typhoon H, který cenově i výkonnostně představuje přibližně stejnou kategorii. Velký zájem je o Xiro protože je podstatně levnější, než uvedené typy. Přitom se jim v lecčems podobá, i když cena dává tušit, že jakýsi rozdíl tady bude.

Úplně na začátek tedy musíme znát ceny:

Mavic Pro - cca 32 400 Kč

Phantom 4 - cca 30 000 Kč

Yuneec Typhoon H - cca 30 000 Kč

Xiro Xplorer V - cca 11 000 Kč

Ale jak je to s kvalitou? Popisy dronů na e-shopech sice něco napoví, ale z pochopitelných důvodů neřeknou všechno. Rozhodování o ne tak docela zanedbatelné investici tedy není jednoduché - a tenhle článek má ambice v něm trochu pomoci.

První dojmy

Zevnějšek stroje není jen záležitost vkusu, protože design rozhoduje i o užitných vlastnostech - jak se ovšem ukáže obvykle až při delším provozování. Projevuje se to především možnostech snadného uložení, přepravy i jinými dopravními prostředky něž autem  a při manipulaci s dronem.

Z tohoto hlediska jednoznačně vede Mavic Pro. Jeho design je nejen příjemný a působivý (na nic si nehraje, přesto vypadá dobře), ale především skladný. Skládací kvadrokoptéra, která se vejde i do větší kapsy a pohodlně ji dopravíte kamkoliv, je pro některé úkoly jednoznačnou volbou. Pro cestování veřejnou dopravou nebo letadlem je ideální, což se o ostatních typech říct nedá.

Ovšem pozor: má to i své méně viditelné slabší stránky. Například tu, že u Mavic prakticky chybí přistávací lyžiny, takže neodstartujete ani z nízkého trávníku.

Phantom 4 je z tohoto hlediska klasika - ani malý, ani velký, je za co jej uchopit, takže se s ním snadno manipuluje. Navíc se dodává v jakémsi polystyrenovém kufříku, v němž se i pohodlně přepravuje. Ovšem spíš autem, zatímco v hromadné dopravě už přece jen trochu vadí a do letadla to není.

Yuneec Typhoon H má nejpůsobivější zevnějšek, současně je ale už od pohledu ze své šestivrtulové podstaty poněkud neskladný. Ve skutečnosti při sklopených ramenech motorů nezabere o mnoho víc místa než Phantom, takže by jen stačilo na něj mít nějaké šikovné přepravní pouzdro. To ovšem není - zavazadla nabízená trhem jsou nejen velká a nešikovná, ale i nepřiměřeně drahá. Nepříjemné také je, že při manipulaci s dronem není moc za co ho uchopit. Za ramena ani přistávací nohy ho rozhodně nedržte, protože mechanismy jejich sklápění nejsou moc robusní.

Placatý a hranatý Xiro může na někoho působit efektně, na jiného divně, skutečností ale je, že se s ním dobře manipuluje a nezabírá moc místa. Lepenková krabice, v níž se prodává, ale k přepravě pro létání použít nejde, nejen kvůli materiálu, ale i proto, že její skládání nemá daleko do Rubikovy kostky. Pokud by se ovšem podařilo vyrobit nějaký kufřík na míru, může z Xira být dron použitelný i na cesty.

Létání

Všechny čtyři typy mají výkonné akumulátory s "inteligentní" nabíjecí elektronikou a slušnou kapacitou. Phantom 4 a Yuneec Typhoon H ovšem tak slušnou, že vám je některé letecké společnosti nevezmou na palubu. Yuneec navíc jako jediný z těchto typů neumožňuje průběžnou vizuální kontrolu stavu nabíjení, ani stavu akumulátoru a nabíjí se nejdéle.

Všechny čtyři také disponují velkou rezervou výkonu, jsou ve vzduchu obratné a nevadí jim ani silnější vítr nebo vzdušné poryvy. Mavic je díky kombinaci malých rozměrů a silných motorů zdaleka nejobratnější, létání si tak užjjí i příznivci sportovnějšího stylu řízení. Na filmování to zas tak dobré není, protože je potřeba jemnější způsob ovládání. Pohyby Phantomu 4 jsou plynulejší, což je zejména pro natáčení lepší. Yuneec chvílemi působil až poněkud těžkopádně, ale i to záběrům kamery spíš prospívalo.

Dolet jsme nezkoušeli, protože jsme nijak netoužili o některý z dronů přijít. Ovšem s produkty DJI, kde se udává v kilometrech, si pochopitelně troufnete trochu dál, než s Yuneec a Xiro, u nichž jde o stovky metrů.

U Yuneec Typhoon H se dvakrát vyskytly případy poněkud nevyzpytatelného chování za letu, je ale dost pravděpodobné, že chyba byla spíš na straně obsluhy (kalibrace).

Kamera

Mavic, Phantom i Xiro používají pro řízení vysílačku propojenou se smartphonem nebo tabletem, což je nejen poněkud nepohodlné, ale občas i zdrojem problémů. Naproti tomu Yuneec má přímo ve vysílačce zabudovaný velký displej s obrazem z palubní kamery a dalšími údaji. Kupodivu ale i přesto v jeho případě trvá navázání spojení mezi dronem a vysílačkou před startem výrazně déle, než u ostatních typů. Jednou také na krátký okamžik došlo ke ztrátě obrazu v nevelké vzdálenosti. Na rozdíl od ostatních typů je tu patrná prodleva mezi realitou a obrazem na displeji - výrobce také v návodu upozorňuje, že stroj se nesmí řídit pomocí FPV.

Kvalita záznamu je u Yuneec jednoznačně nejlepší. Jako jediný z uvedených typů také může zvednout přistávací nohy a otáčet kamerou i kolem svislé osy. Vysílačka umožňuje dvojí ovládání, kdy jeden operátor řídí dron, druhý ovládá kameru. K dispozici je i termokamera (ovšem za dost nelidovou cenu).

Velmi dobrou kvalitu obrazu nabízí také Phantom 4. Mavic je po obrazové stránce mírně slabší. Xiro má kameru jen s rozlišením FullHD, ovšem vzhledem k ceně není její obraz špatný.

Závěr

Srovnávat tyto čtyři typy je poněkud ošemetné, protože každý míří na trochu jiné zájemce. Lepší proto asi bude si říct, na jaké.

Mavic Pro je spíš sportovní záležitost - jak samotným létáním, tak především možnostmi nasazení. Užijí si ho zejména cestovatelé a sportovci všeho druhu, jimž umožní natáčet i tam, kam by se s jiným strojem dostávali jen obtížně nebo vůbec. Kvalita obrazu sice není taková jako u Yuneec nebo Phantom 4, ale i tak velmi dobrá. A hlavně: lepší mít trochu horší záběry, než vůbec žádné. Přitom vzhledem k snadné přepravitelnosti s ním můžete létat mnohem častěji než s ostatními typy.

Phantom 4 nabízí velmi dobrou kombinaci výkonu, slušného obrazu a snadné manipulace. Velký dolet, množství automatických režimů a další vychytávky naznačují, že je především pro ty, kdo si chtějí létání po všech stránkách užít. Díky slušné kameře se přitom dá použít i k poloprofesionálním nebo některým profesionálním účelům, o náročných amatérech ani nemluvě.

Yuneec Typhon H je jednoznačně dron pro fotografy a filmaře, kteří to myslí opravdu vážně, především pro profesionály - na sportovní létání nebo na hraní určitě není. Do kategorie "profi" ho řadí i sedmipalcový displej ve vysílačce a nabídka dalšího příslušenství. V možnostech kamery ostatní tři stroje překonává, aniž by s nimi chtěl soutěžit v doletu nebo obratnosti, což pro tyto účely nemá za potřebí. Nelze se ale ubránit pocitu, že za drony DJI poněkud zaostává i tam, kde by nemusel.

Xiro Xplorer V... co si budeme povídat, dát něco málo přes deset tisíc je snazší než třicet. Přitom vzhledem k tomu, co většina běžných uživatelů od dronu chce, vůbec není špatný a těm drahým se v lecčems vyrovná. Jestli si zatím nejste úplně jistí, že vás drony budou bavit napořád, jděte do toho. Není ovšem vyloučeno, že pokud vás to doopravdy chytne, začnete vzápětí šetřit na některý z těch dražších.

Jan A. Novák