březen 15, 2018
Napsal(a) Jan A. Novák
Zveřejněno v Kamery, foto, video
velikost písma zmenšit velikost písma zvětšit velikost písma
Tisk
Email

Hasselblad X1D 4116 Edition: Rolls Royce mezi fotoaparáty

Fotoaparáty Hasselblad jsou kultovní přinejmenším od časů programu Apollo - ano, to jsou ty nepřekonatelné přístroje, co se jich pár povaluje na Měsíci. Legenda se spojila s legendou poté, co značku Hasselblad koupila dronařská jednička DJI. Když se mi naskytla možnost jeden z nových produktů DJI/Hasselblad vyzkoušet, nešlo odolat - tím spíš, že i cenou tohle nejsou přístroje pro tuctové fotografy.

Laskavostí firmy Telink jsem mohl několik dní fotografovat přístrojem Hasselblad X1D 4116 Edition. Na rozdíl od "lunárních" přístrojů z přelomu 60. a 70. let už jde samozřejmě o digitální fotoaparát - a ani by to nebyl Hasselblad, kdyby konkurenci o pořádný kus nepředbíhal: jde o první bezzrcadlovku s obrazovým čipem o rozměrech 43,8 x 32,9 mm.

První dojmy

Hasselblady nikdy nebyly přístroje pro amatérskou fotografii, takže i v případě X1D cena není moc lidová: dáte za něj 339 900 Kč se základním objektivem 45 mm (světelnost 3,5, průměr filtru 65 mm). Na rozdíl od mnoha luxusních výrobků ale v tomto případě za své peníze opravdu dostanete něco, co jinde ne: v podstatě reportážní přístroj vyrobený ručně ve Švédsku, takže nabízí kvalitu, která předstihuje i full frame zrcadlovky, přestože je lehčí než většina z nich.

Jaký je první dojem z Hasselblad X1D 4116 Edition? Jedním slovem: profesionální.

Profesionální přístroj se od amatérského pozná nejen tím, co na něm je, ale možná ještě víc tím co na něm není: chybí záplava funkcí, scénických programů, automatických režimů a dalších návnad na bohaté amatéry, co je omrzel jejich kompakt, protože Pan fotograf nic takového nepotřebuje. Po této stránce je X1D 411 Edition fotoaparát na výsost profesionální.

Přístroj má klasické hranaté tvary bezzrcadlovek (a reportážních foťáků vůbec), jen je o trochu větší. Kdyby se vám zastesklo po nádherném designu lunárních hasselbladů, i takový existuje v digitálním provedení. Jmenuje se Hasselblad H4D a už jen držet ho v ruce představuje pro fotografa požitek. Jenže cena je někde úplně jinde, takže se vraťme zpátky na pevnou zem - konkrétně k Hasselblad X1D 4116 Edition.

Ovládání

Veškeré ovládání se soustřeďuje jen do dvou míst: klasické točítko a pár tlačítek na pravé horní straně přístroje (volba ISO a zaostřovacích režimů) a pět tlačítek vedle displeje (odspodu: Mein Menu, General Settings, dvě tlačítka pohybu v nabídce a nejvýš nahoře prohlížení obrazových souborů na kartě). Funkce tlačítek se ovšem mění v několika úrovních (jako u všech digitálních přístrojů), což vyžaduje trochu studia návodu i praktického zkoušení.

Točítko se proti nechtěnému pootočení zajišťuje zajímavým způsobem: zamáčknutím do těla přístroje. Vyskyčí po mírném zatlačení, pootočíte ho podle potřeby a zase zamáčknete.

Kromě běžné volby expozičních režimů se na něm také provádí přepnutí do režimu Video. Obrovská výhoda je, že - na rozdíl i od mnoha drahých zrcadlovek - stačí právě jen tohle nastavení, přičemž začátek i konec nahrávání obstará stejná spoušť jako na focení. Rychlé, pohodlné, intuitivní, což ostatně platí o celém ovládání přístroje. Video ale je jen Full HD.

Při práci

Displej u Hasselbladu samozřejmě nemůže být jiný než dotykový, příjemně velký (3 palce) a neméně příjemně kontrastní. Škoda, že není výklopný. Hledáček nad ním je pouze elektronický - u bezzrcadlovek to ani jinak nejde. S rozlišením 2,4 Mpx ale své poslání docela dobře obstará taky. Kromě korekce optické vady má zajímavou vychytávku: spustí se automaticky, když k němu přiblížíte oko.

Jako všechny profesionální přístroje nejvyšší kategorie ani Hasselblad X1D 4116 Edition nemá vestavěný blesk, ale pouze sáňky pro připojení externího zábleskového zařízení.

Každý snímek se automaticky ukládá ve formátu RAW a JPG, přičemž první má rozměr 107 MB, druhý 1,5 až 1.9 MB a slouží v podstatě jako náhled - jak pro zobrazení na displeji fotoaparátu, tak i pro další práci s obrazovými soubory.

Hasselblad X1D 4116 Edition má dva sloty pro paměťové karty - a vzhledem k rozměru souborů RAW vám při fotografování sám doporučí, abyste do nich zastrčili nějaké hodně rychlé. S ostatními si sice taky poradí, ale zápis chvilku trvá, což zbytečně zdržuje.

Design a ergonomie jsou naprosto dokonalé, takže navzdory trochu větším rozměrům a hmotnosti je přístroj pohotový a použitelný prakticky k jakýmkoliv účelům. Tomu nahrává i celokovové důkladně utěsněné a odolné tělo. A když řeknu "celokovové" nemyslím tím výlisek z tenkého plechu, ale bytelný kus vyfrézovaný z bloku hliníkové slitiny.

Přiznám se ale, že při práci s ním jsem podvědomě stále vnímal jeho cenu, takže mi za zády stál strach z nehody, ale hlavně ze zlodějů. Ovšem vizuálně se X1D 4116 Edition nijak zvlášť neliší od jiných fotoaparátů, takže pokud poberta zároveň není erudovaný specialista, má ke krádeži stejnoumotivaci, jak u jakéhokoliv jiného přístroje. A na ty si jistě taky dáváte pozor.

Závěr

S drony Hasselblad nesouvisí jen tím, že ho teď vlastní DJI, ale i bezprostředněji: většina náročných uživatelů bezpilotních prostředků (ať už létají pro průmyslové účely nebo jako cestovatelé či filmaři) svou práci dokumentuje i ze země. K tomu je potřeba přístroj, který se vyznačuje kombinací špičkové kvality obrazových výstupů se spolehlivostí, odolností a rychlou obsluhou. Tím Hasselblad X1D 4116 Edition bezesporu je.

Limitním faktorem případného rozhodování o koupi ovšem v tomto případě zjevně bude cena, tím spíš, že je vysoko nad hranicí, kdy jde takovou investici jednorázově zařadit do nákladů. To se ale dá elegantně vyřešit pronájmem přístroje. Je tu sice námitka, že o tak drahý foťák bude při práci a na cestách víc obav úměrně k jeho ceně, jenže ani profesionální drony nejsou levné a přitom jsou vystaveny větším rizikům.

Zbývá tedy už jen zodpovědět otázku, v čem tkví výhody práce s Hasselbladem X1D 4116 Edition oproti jiným profi přístrojům, které jsou v drtivé většině výrazně levnější. Odpověď je jednoduchá: v možnosti použít velkoformátový snímač v dokonale zpracovaném fotoaparátu i mimo ateliér za nejnáročnějších podmínek.

Označení "středoformátový" je sice poněkud nadnesené, protože i nejmenší verze skutečného středoformátového filmu měla políčko o rozměrech 41,5 x 56 mm (takže o jakémsi středoformátovém full frame mluvit dost dobře nejde), i tak to ale znamená, že ze svých snímků můžete kdykoliv udělat rozměrnou zvětšeninu (třeba pro propagační účely, výstavy nebo prezentace) v kvalitě jiným způsobem nedosažitelné. Že velký rozměr čipu ale dává dosud netušené možnosti při vytváření kvalitních snímků i při malých rozměrech, to asi není potřeba zkušeným fotografům zdůrazňovat.