V minulém dílu seriálu jsme na smartphone nainstalovali ovládací program DJI Go 4, připojili vysílačku a vyzkoušeli spojení s dronem bez vrtulí. Pokud je všechno v pořádku, můžeme konečně letět. Pointa by se sice neměla prozrazovat předem, ale naznačit snad smíme: v případě DJI Mavic Pro je na co se těšit.

V minulém dílu této recenze jsme náš nový Mavic Pro vybalili z krabice, takže by se mohlo zdát, že konečně můžeme vzlétnout. Jenže tak jednoduché to zas není: před letem nejdřív musíme vyřešit pár drobností - které za určitých okolností zas takové drobnosti být nemusí.

Z kvadrokoptéry DJI Mavic se rychle stala kultovní záležitost - především proto, že kombinace malých rozměrů, dobrých výkonů a kvalitní kamery posouvá možnosti dronů na úplně novou úroveň. Ale také proto, že výroba nestíhá a na objednaný stroj se čeká týdny až měsíce. A protože je v tomto případě opravdu o čem psát, pojali jsme testování jako seriál.

Tohle možná způsobí skutečnou revoluci na trhu kategorie "lepších" dronů: DJI Mavic je velmi malý, a přesto výkonný, s kvalitní kamerou a mnoha užitečnými funkcemi. V podstatě tak zakládá novou kategorii těchto strojů. Je to tím překvapivější, že převratnou novinku podobných charakteristik slibovala firma GoPro, zatímco od DJI po Phantomu 4 takovouhle bombu asi čekal jen málokdo.