Není žádným tajemstvím, že do 30. prosince 2020 by se měli provozovatelé dronů zaregistrovat a absolvovat test opravňující je k létání. O tom, jak to udělat, je na internetu spousta teoretických návodů - ale když se do toho pustíte, nejspíš zjistíte, že platí úsloví "šedá je každá teorie, zatímco strom života se zelená" (jinými slovy, že ty návody jsou v mnoha ohledech k ničemu). Užitečnější tedy asi bude, když popíši, jak jsem tuhle proceduru konkrétně absolvoval já.

V předchozích dílech recenze jsme se seznámili s nadějným minidronem Syma W1 a narazili na problémy. V tomto díle seriálu se dozvíte, že dokonce tak velké, že stroj uletěl - a bylo to docela dobrodružné. Přesto laskavý prodejce poslal jiný kus, a nakonec se přece jen mohlo začít létat. Takže tenhle díl bude i o zkušenostech ze vzduchu, i když cesta k nim byla něco jako těžký porod.

Bezmála kapesní dron Syma W1 vypadá moc slibně, hlavně proto že navzdory trpasličím rozměrům disponuje bezkartáčovými motory a - přinejmenším papírově - i mnohem lepšími výkony, než jiné stroje téhle velikosti. V minulém díle testu jsme ho vybalili z krabice a připravili k letu, ale ouha...

Minidron Syma W1 je na první pohled velmi zajímavý - už proto, že při kapesních rozměrech má silné bezkartáčové motory, GPS, slušnou výdrž a hned dvě kamery najednou, z toho jednu 4K. A přitom váží jen 230 gramů takže se vejde do nejvolnější kategorie přicházející legislativy.

Drony, co se vejdou tak akorát do dlaně, jsou sice jen hračky - ale současně představují i levný a vděčný úvod do světa dospělých strojů pro začátečníky. Skytech M62 je jedním z nejlevnějších, přesto své majitele rozhodně nezklame. I na svou kategorii neobyčejně živý minidron může být zdrojem silných zážitků při venkovním létání, především ale umožní častý trénink doma.