Konference ukázala další směry vývoje a využití dronů

Program byl rozdělený na několik bloků: Legislativa (Jaroslav Řešátko, firma Telink), Pojištění odpovědnosti za provoz (Ivo Brodský), Aktuální technologický vývoj (Martin Saska, FEL ČVUT), Předvedení dronů (Jaroslav Řešátko) a Využití dronů při plnění úkolů státní správy a samosprávy v oblasti krizového řízení (Pavel Agh a Oldřich Volf, Horská záchranná služba).

Legislativně je provoz dronů v ČR ošetřen Doplňkem X leteckého předpisu L2. Přestože jde o pouhých 6 stránek, postihuje celou problematiku a přitom je dostatečně flexibilní, aby umožňoval průběžně reagovat na měnící se podmínky a vývoj dronů. Agendu související s bezpilotními prostředky má na starosti Úřad pro civilní letectví (ÚCL),  který v současnosti registruje  přibližně 600 pilotů s licencí k provozování bezpilotních prostředků.

V současnosti se evropská organizace pro bezpečnost letectví EASA snaží sjednotit legislativu členských států. Na rozdíl od českého přístupu její úsilí směřuje k velmi podrobné specifikaci podmínek pro provozování dronů (předpis má přibližně 120 stran) a k jejich rozdělení na hmotnostní kategorie. Bez omezení půjde provozovat pouze stroje s hmotností pod 250 gramů, což nepochybně povede k dramatickému rozvoji této kategorie.

Pilot s licencí musí mít v České republice svůj stroj pojištěný povinně, vzhledem k riziku škod však volí pojištění i čím dál víc hobby provozovatelů dronů. Nestačí však dron jen "nějak" pojistit, je třeba přesně znát všechna rizika provozování bezpilotního prostředku pro konkrétní účely i to, jak jim odpovídají podmínky smlouvy a výše pojistného plnění.

Mimořádně zajímavá byla prezentace výsledků týmu Multirobotického pracoviště Fakulty elektrotechnické ČVUT vedeného Martinem Saskou. Pracoviště si získalo mezinárodní věhlas několika vítězstvími na prestižní soutěži robotických dronů MBZIRC v Abu Dhabí, kde drony plnily úkoly zcela nezávisle na dálkovém ovládání. Zatímco současné běžné bezpilotní prostředky pracují podle povelů operátora a s pomocí satelitní navigace, autonomní stroje vybavené prvky umělé inteligence mohou plnit úkoly i tam, kde není signál GPS a kam jeho pilot nedohlédne (činnost v uzavřených prostorách, průzkum nepřístupných míst atd.) Perspektivní je také vývoj létajících robotů spolupracujících v rojích, dronů plnících úkoly v součinnosti s pozemními roboty, dronů jako nosičů nejrůznějších senzorů a podobně.

Bezpilotní prostředky představují typický segment toho, čemu se říká Průmysl 4.0 nebo také čtvrtá průmyslová revoluce: trend spočívající na digitálních technologiích, robotizaci a umělé inteligenci. Pro malý stát bez přírodních zdrojů, zato s dlouhou tradicí pokročilé vědy a techniky představuje perspektivu dalšího rozvoje - pokud ovšem i politici a vysocí úředníci pochopí, že je to lepší cesta k prosperitě než "pobídky" pro výstavbu montoven.

Jan A. Novák