Takové to domácí létání

Navíc ceny těchto “domácích” modelů i potřebného vybavení neustále padají a jsou už srovnatelné třeba s náklady na jednu nádrž benzínu do celkem malého auta. Je to taky úžasná zábava, takže pokud by vás něco podobného zajímalo, čtěte dál - pokusím se vás uvést do obrazu.

S čím létat

Relativně nedávno se objevil ten první opravdu použitelný, téměř nerozbitný stroj pro bezpečné domácí létání - koptérka Blade (známá - nebo spíše její klony - také pod názvem TinyWhoop) od americké firmy Inductrix. Jedná se o opravdu miniaturní zařízení o letové hmotnosti cca 25 g, což znamená, že s ní opravdu těžko něco rozbijete. 

Koptéra je poháněna čtyřmi komutátorovými bezjádrovými (“coreless”) motorky o průměru 6mm a hmotnosti každého cca 2g, napájena 1s lipo baterií o kapacitě 150 až 210 mAh. O řízení a napájení motorů se stará integrovaná destička letového kontroléru, schopná pojmout moderní open source firmware Cleanflight nebo Betaflight, používané i u venkovních, například závodních koptér. 

Firmware už bývá v desce nahrán, takže s ním není třeba mít starosti. Destička podle své verze obsahuje mimo letový kontrolér a regulátory motorů i RC přijímač s protokolem buď Spectrum, FrSky nebo FlySky, případně ještě nějakým vlastním (u setu Eachine E010C). Prvním krokem tedy bývá spárování (“bindování”) desky s vaším vysílačem.

Vrtulky jsou ukryty v prstencích plastového rámu, takže máme spíše něco jako čtyři dmychadla. Rotor motoru je tvořen jen samotným vinutím (“coreless”), takže motory velice rychle akcelerují a to je pro výbornou ovladatelnost koptéry zásadní. 

Mírnou nevýhodou je životnost motorů omezená na několik hodin nepřetržitého provozu, ale sada náhradních motorů je laciná (cca 80 Kč/motor na tuzemských e-shopech) a motory jsou v rámu snadno za pár minut vyměnitelné - jsou do rámu jen zasunuté a s deskou spojené konektorem.

obr: Koptérka TinyWhoop

FPV systém

Technologie naštěstí pokročila už tak daleko, že existují miniaturní kamerky kombinované s videovysílačem a anténou, typicky o (legálním) výkonu 25 mW. Překvapivě to většinou stačí na létání například po celém rodinném domě, v rámci jednoho bytu to většinou není problém vůbec. Toto zařízení váží okolo 3 - 4g a je napájeno ze stejné 1s baterie jako koptéra.

Na straně FPV příjmu máme dnes už hodně možností! Nejvíce “profi” (a také nejdražší) volba jsou videobrýle s oddělenou optikou pro každé oko a zabudovaným přijímačem, například značek SkyZone či Fatshark, připravte se ale na odpovídající cenu (která může přesáhnout i 10 000 Kč - ovšem některým pilotům, včetně mne, to stojí za to - ale čistě jen kvůli TinyWhoopu bych si je asi nepořizoval).

Druhou možností jsou videobrýle s jedním displejem a Fresnelovou (tzn. plochou) čočkou, tzv. “krabice na hlavu”, například Eachine VR 007 s integrovaným čtyřicetikanálovým přijímačem s automatickým laděním za cca 1500 Kč na českých eshopech. Někteří zkušení piloti, mezi nimi i výborní závodníci, dokonce tento typ zobrazovače preferují a nedají na něj dopustit.

Pokud máte doma televizi s AV vstupem, nejjednodušším řešením je samostatný videopřijímač, například Eachine RC 840 se 40ti kanály (do 600 Kč). Ve vaší televizi se rázem může objevit o hodně zábavnější program! Pokud máte jen monitor s HDMI vstupem (třeba v kanceláři), hodí se vám ještě převodník AV2HDMI cca za 450 Kč.

Existují ještě specializované přijímače s výstupem USB, které fungují s aplikací pro Android nebo Windows. Můžete pak využít jako zobrazovač třeba telefon nebo tablet (cca 1300 Kč).

 obr: Kombinovaná kamera a FPV vysílač Eachine TX01

Jak tedy nejlépe začít?

Nejprve bych se podíval, zda náhodou nemám doma vysílač typu FrSky (například oblíbený Taranis), Spektrum (může to být i JR, který používá stejný protokol DSMX či DSM2) nebo FlySky.

V takovém případě bych si nakoupil vhodné komponenty a koptéru sestavil sám (je to práce cca na hodinu), potřebovat budete desku (třeba Beecore F3 Evo Brushed), 4x motory (hledejte údaj 59k RPM - tzn vysokootáčkové), 4x vrtulky, 1x rám, alespoň 4x baterie 150 - 210 mAh 1S min. 25C, nabíječ baterií, kameru kombinovanou s videovysílačem 25mW (třeba Eachine TX01).

Pokud žádný z výše uvedených vysílačů nemám, je také možné získat srovnatelný kompletní set Eachine E010C, který je už sestavený a obsahuje dokonce i vysílač, nebo spíše ovladač hračkového typu. 

Řízení sice není tak přesné a má dosah jen asi 30m, ale pro počáteční létání po místnosti a na dvorku vyhoví - a celé to je ještě levnější než varianta například pro FrSky - a to včetně vysílače.

obr:  Ekonomická varianta s brýlemi Eachine VR 007 a vysílačem FlySky

Jak to létá?

Základním letovým režimem je Angle, neboli plná stabilizace - při pákách v neutrálu je koptéra stabilizovaná a neškodně se vznáší, samotným plynem můžeme řídit výšku letu. Režim Angle nám ani nedovolí zvýšit náklon nad nastavenou hodnotu, takže se opravdu není čeho bát. 

Lze přepnout také na Horizon, což je Angle s jedním rozdílem - při maximálních výchylkách citlivost řízení roste a s TinyWhoopem pak jde udělat třeba i roll (výkrut) nebo flip (rychlý přemet). Koptéra tak může "růst” s vašimi pilotními schopnostmi. 

V režimu zcela bez stabilizace se s ní moc dobře nelétá, je to opravdu malinkaté zařízení a bez pomoci akcelerometrů letové desky ji uřídí jen zkušený pilot s dobrými reflexy.

 obr: Připraveni ke startu nočního závodu

Kde to seženu?

Obvyklým zdrojem těchto věcí je Čína a její eshopy, třeba oblíbený Banggood. Pokud chcete jistotu doručení do druhého dne (místo třeba až šesti týdnů), záruku, obsáhlý český návod a konzultace, můžete využít některý z domácích eshopů, například Rotorama.cz. Připlatíte si možná o pár procent víc, získáte zato ale výše uvedené výhody a podporu.

obr: Sada Eachine E010C

Závěrem

Jestli ještě váháte, neváhejte. A to myslím naprosto vážně! Takovou porci zábavy v tak malém balení vám těžko něco jiného dá. Navíc je to bezpečný a laciný způsob, jak si osahat, co to ty koptéry vlastně jsou (pokud ještě nevíte) a zda vás budou doopravdy bavit.

Můj desetiletý syn začal svého TinyWhoopa, svoji první koptéru v životě, bezpečně ovládat při třetím startu a dnes s ním zkušeně pročesává všechny záhyby naše domu. A to všechno samozřejmě přes FPV. 

Až trošku pilotně pokročíte, můžete si třeba udělat koptérový závod přímo v kanceláři. Nechci ani domyslet, co všechno by se dalo vymyslet v nějakém větším “open space” prostoru! Jen pozor na šéfy, možná by jim to nepřišlo jako ideální způsob využití pracovní doby. Ale třeba o přestávce na oběd….

obr: FPV přijímač a běžná televize jako monitor pro FPV

David Kyjovský

foto: David Nedvídek, Jan Mittner, autor