Informační portál o světě bezpilotních prostředků

Parrot Anafi zblízka: 2. Originál každým coulem

V minulém díle recenze jsme z krabice vybalili Parrot Anafi a zjistili, že je to pozoruhodně kompaktní a promyšlený stroj, za velmi slušnou cenu. První letmý pohled ale může klamat, proto si dron a jeho ovladač v tomhle díle ohmatáme důkladněji.

POKRAČOVÁNÍ

PRVNÍ DÍL SERIÁLU

 

Na Anafi je sympatické už to, že nejde o jednu z mnoha levných kopií Maviců, které se v poslední době vynořují jako sarančata po období dešťů. Kromě skládacích ramen je tu snad každé řešení naprosto původní - počínaje kamerou, která se může dívat i kolmo vzhůru, přes umístní kloubů ramen umožňující lepší přepravní rozměry a konče uspořádáním ovladače. V originalitě konstrukce se Anafi podobá Karmě od GoPro, už na první pohled je ale zřejmé, že tady měli konstruktéři mnohem šťastnější ruku.

 

Vrtule z mouchy

Ze všeho nejdřív asi pozornost každého upoutá umístění kamery, jejíž gimbal není pod trupem, ale před trupem. Její hodnocení si ale necháme na samostatný díl, protože jde o klíčový prvek, který do značné míry určuje užitnou hodnotu každého stroje téhle kategorie.

Další věc, které si divák nejspíš rychle všimne, jsou vrtule - stejně jako u maviců skládací, ale tím veškerá podobnost končí. Vypadají jako kdyby je výrobci nelisovali, ale trhali nějakým velkým mouchám: jsou průsvitné, nečekaně malé, tenké a velmi pružné. Působí dojmem, že nic nevydrží, ale zdání klame. Nejenže jsou překvapivě odolné, ale možná i díky nim má dron velmi tichý chod. V časech, kdy část veřejnosti (psy nevyjímaje) na drony reaguje poněkud nevyzpytatelně, se to velmi hodí.

Možná až moc originální ale je uchycení vrtulí. Ono totiž ve skutečnosti nejde o vrtuli jako celek, ale o jednotlivé listy, z nichž každý je upevněný zvlášť - a ještě ke všemu šroubkem přímo na rotační plášť elektromotoru. K případné výměně proto potřebujete mikrošroubovák s hvězdicovým pinem, navíc tohle řešení budí obavy, že silná kolize listu s překážkou může poškodit nejen vrtuli, ale i motor. Nebo aspoň dojde k ulomení upevňovacího šroubku, zatímco jaho zbývající část už natrvalo zůstane v plášti motoru a zabrání tak výměně. To jsou ovšem jen mé spekulace, zkoušet v praxi tohle pokud možno nehodlám.

Ostatně je tu i výhoda: když se poškodí jen jeden list vrtule, netřeba měnit celou.

 

Překvapení pod akumulátorem

Umístění akumulátoru je klasika: shora na zádi, takže vypadnutí za letu rozhodně nehrozí - ostatně u mého exempláře jde vytáhnout dost ztuha i když se o to snažím. Kvůli nabíjení ovšem nic tahat nemusíte, protože výrobce nemá nic proti tomu, když se děje přímo ve stroji. Postup nabíjení a stav nabití signalizuje čtveřice LED, rozdíl oproti konkurenci (a velmi příjemný) ale je, že nepotřebujete nabíječku. Stačí ta, kterou máte k mobilu, případně lze nabíjet z USB každého počítače.

Nehezké překvapení ale přijde, když hledáte paměťovou kartu. Ta je totiž pod akumulátorem, takže se k ní dostanete až po jeho vyjmutí. Ještě víc ale zarazí způsob jejího uchycení. Pamatujete takové ty staré mobily, kdy se kvůli výměně SIM karty taky musela nejdřív vydolovat baterie? Tak úplně stejně je to řešené tady: při výměně karty musíte vyklopit plíšek, který ji přitlačuje ke kontaktům. Mě se ho nechtěně podařilo vytrhnout z kloubů už po prvním letu, naštěstí jde snadno zarazit zpátky - tedy, když ho předtím neztratíte. Nemůžu se zbavit dojmu, že tuhle část Anafi vymysleli ten den, kdy se ve Francii slaví dobytí Bastily.

Karta micro SD, která je v dronu od výrobce, má 16 GB, můžete si tam dát i lepší (v návodu na webu je seznam podporovaných karet). A kdyby se vám nechtělo soubory do počítače přetahovat z karty, můžete to dělat přes stejný konektor a kabel, kterým se stroj nabíjí. Dron se přitom chová jako další disk počítače.

 

Ovladač

Tak jako je netradičně řešený dron, je v mnoha ohledech originální i jeho ovladač. Začíná to už tím, že nemá žádný vypínač, protože ho nahrazuje držák smartphonu. Ten ve sklopeném stavu přesně zapadá do výřezu v těle ovladače - a vyklopením před letem se přístroj zapne. Skvělé řešení; mimo jiné i proto, že ve sklopeném stavu je ovladač malý a díky zaoblenosti všech stran ho strčíte kamkoliv. Takže další bod pro snadnou transportovatelnost Anafi. Kdyby navíc ještě šlo na cesty odšroubovat páčky joysticků (jako u Mavic 2), bylo by to ještě lepší, ale člověk nemůže mít všechno.

Když držák mobilu vyklopíte, objeví se dvě tlačítka: jedno pro automatický start a přistání, druhé pro automatický návrat na místo startu (RTH).

A pak už je při pohledu z téhle strany vidět jen LED signalizující stav spojení. Bohužel ale neinformuje o stavu ani o průběhu nabíjení vestavěného akumulátoru - to se dovíte jedině při spojení s dronem na displeji smartphonu. Dost nešikovné. Ovladač se nabíjí přes konektor USB na přední straně. Stejně jako v případě dronu k tomu nepotřebujete speciální nabíječku.

Na čelní straně jsou také čtyři ovládací prvky kamery. Na rozdíl od konkurence je pro video i foto jen jedna spoušť a změnu děláte na displeji smartphonu. Z toho jsem moc nadšený nebyl - o to víc radosti ale vyvolalo ovládání gimbalu. Ano: "nahoru" tady znamená nahoru a "dolu" zase dolu. Jak prosté, Milý Watsone, řekl by Sherloc Holmes, jen v DJI to nemohou pochopit. Přetože létám s phantomy a maviky už nějaký ten rok, tak na jejich naležato umístěné točítko jsem si nezvykl.

Tak, to by pro dnešek mohlo stačit. Příště se podíváme na ovládací program FreeFlight 6 včetně postupu jeho stahování a zprovoznění.

 

POKRAČOVÁNÍ

PRVNÍ DÍL SERIÁLU

 

Jan A. Novák

Naposledy změněnočtvrtek, 06 prosinec 2018 20:18
Jan A. Novák

Publicista a fotograf, který se od dětství snaží fotit to, co většina běžných lidí nemůže vidět. Drony ho tedy nemohly minout.

Internetová stránka: www.novakoviny.eu

Související položky (podle značky)

Více z této kategorie: « Parrot Anafi zblízka: 1. Seznámení

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.