To si takhle v pohodě létáte s Mavic 2 Pro nebo Zoom - a najednou je konec: obrazovka ovladače zamrzne, stroj zmizí z oblohy. Při troše štěstí ho najdete rozbitý na zemi, pokud se štěstí nedostaví, tak ho už nenajdete. V prvním případě, nejspíš bude bez akumulátoru, což je divné. A nejde o vzácný případ; takových zpráv poslední dobou nápadně přibývá.

Akumulátor představuje limitující prvek konstrukce dronu: je provozně nejdražší, vyžaduje největší péči, má nejnižší životnost, omezujeuje letové výkony. Další vývoj bezpilotních prostředků kritickým způsobem závisí na pokrocích ve vývoji akumulátorů. Neuškodí proto o něm vědět něco víc - nejen kvůli dobrému pocitu, ale i proto, že i zdánlivě nudná teorie může ušetřit dost peněz a trápení.

Lithiové akumulátory jsou jedním z nejdůležitějších prvků běžných dronů - ale také jejich nejslabším článkem. Řešení už se možná rýsuje na obzoru v podobě superkondenzátorů.

Kde jinde pouštět drona než na dovolené - a na dovolenou se často létá letadlem. Ovšem vzít sebou svůj oblíbený stroj není tak jednoduché, protože letečtí dopravci vidí v lithiových akumulátorech ohrožení bezpečnosti. Co tedy dělat, abychom neměli při odbavení problémy?

Výdrž dronů ve vzduchu není nic moc - většinou se počítá sotva v desítkách minut. Walkera ale  představila stroj, který by měl létat přes hodinu. Umožňuje mu to palivový článek.

Mít letecké záběry zasněžené krajiny je působivé, natožpak třeba svých lyžařských výkonů z ptačí perspektivy. Má to ale jeden háček: lithiovým akumulátorům zima nedělá dobře.