Létání v zimě a pár slov o akumulátorech

Někteří autoři přirovnávají lithiové akumulátory ke koni: ani jemu nedělá dobře mráz, horko, překrmování, stejně jako podvýživa. Jeden podstatný rozdíl tu ale je: kůň se dožívá podstatně vyššího věku. Takže se nebojte je používat co nejvíc, protože jednou z nectností lithiových akumulátorů je stárnutí bez ohledu na počet cyklů - obvykle tak jako tak ve zdraví nepřežijí tři roky. Všimněte si, že na nich nebývá datum výroby; proto pozor na akumulátory z výprodejů, aukcí a podobně.

A protože je zrovna zima, začněme tím, co s nimi dělá mráz. Protože jde o chemický článek, logicky platí to, co o všech chemických reakcích - čím nižší teplota, tím jsou pomalejší, nebo se úplně zastaví. Ani akumulátory nejsou výjimkou, přičemž pro lithiové platí, že jsou na nízké teploty mnohem citlivější než niklmetalhdyridové (NiMH), které se používaly nejčastěji před nimi. Při teplotách pod bodem mrazu musíme počítat s nižší výdrží, která se zkracuje s každým další stupněm. Udává se, že okolo -20 C už nemusí pracovat vůbec.

Rozhodně se vyvarujte nabíjení lithiových akumulátorů v mrazu, protože to s největší pravděpodobností způsobí jejich trvalé poškození. V mrazu také nesmějí být skladovány. A když už jsme u skladování - pokud se má počítat na měsíce, pak při tom nemají být ani plně nabité ani úplně vybité; udává se, že optimální stav je okolo třetiny jmenovité kapacity.

Obecně rozeznáváme lithiové články nenabíjecí a nabíjecí, ty první se majitelů dronů obvykle netýkají (snad s výjimkou některých vysílaček), ty druhé se pak ještě dělí na Li-ion (lithium iontové) a Li-Pol (Lithium polymerové). Rozdíl spočívá v tom, že první mají tekutý elektrolyt, druhé netekutý. Jednou z předností Li-Pol akumulátorů je, že lépe snášejí nízké teploty.

Když jsme se vypořádali se zimou, možná nebude na škodu říct si o lithiových akumulátorech něco obecně. Na rozdíl od některých starších typů (nikl-kadmiových), lithiové mají nejen mnohem vyšší energetickou hustotu (což je hlavním důvodem jejich úspěchu), ale také netrpí takzvaným paměťovým efektem. Pokud se starý akumulátor začal nabíjet před úplným vybitím, "zapamatoval" si nejnižší hodnotu jako vybitou a při dalších cyklech už dával energii jen k této úrovni. Proto se musely vybíjet až na doraz - a mnoho uživatelů si tento zvyk zachovalo. Jenže lithiovým akumulátorům hluboké vybíjení naopak škodí. Uvádí se, že snesou vybití nanejvýš na 10 procent jmenovité kapacity a úplně nejlepší je nabíjet vždy, když je zrovna nepotřebujeme. Doporučuje se také je skladovat v plně nabitém stavu. Další problém (kromě již zmíněného stárnutí) je i nižší počet nabíjecích cyklů - udává se, že přežijí 300 až 500 nabití a vybití.

Akumulátory s lithiem vyžadují speciální postupy nabíjení, což znamená, že rozhodně k tomu nemůžeme použít nabíječky pro starší typy - a často mohou škodit i nabíječky které nejsou určené přímo pro daný výrobek.

Jednou z velkých nectností těchto článků byl sklon k požárům a explozím. Ještě i dnes se s tím potýkají výrobci módních hoverboardů, v minulosti se s tím měly problém i takové společnosti jako Apple, Sony, Fujitsu-Siemens a další. Roku 2006 musel Dell bezplatně vyměnit 4,1 milionů akumulátorů v prodaných noteboocích - a společnost Sony dokonce 10 milionů. Sony se tehdy kvůli hořícím akumulátorům dostala do vážných finančních problémů, což bylo trochu nespravedlivé, protože právě její výzkumníci udělali pro vývoj těchto článků největší kus práce.

Rozhodně lithiové články nerozebírejte a zabraňte jakémukoliv mechanickému poškození, protože v některých starších typech můžete narazit kovové lithium, které je vysoce reaktivní, takže vzplane samo od sebe.

V novějších typech se tento prvek nachází v bezpečnější formě a kromě toho dnes mají akumulátory teplotní čidla a ochranné obvody, které je odpojí v případě nebezpečí - přesto čas od času nějaký vzplane, jak ukazuje i případ hoverboardů. Příčinou může být zkrat při chybné manipulaci, nesprávné nabíjení, příliš velký proudový odběr, poškození ochranných obvodů (nebo jejich chybná konstrukce), ale i vysoká teplota nebo vlhkost. To je také důvod, proč se nesmějí přepravovat letecky v zavazadlech. Nebezpečné teploty ale snadno může dosáhnout také zavazadlový prostor nebo přihrádka v palubní desce automobilu. Když už k požáru dojde, rozhodně nezkoušejte lithiový zdroj energie hasit vodou, protože ve styku s ní dochází k bouřlivé reakci. Jediné, co pomůže, je zamezit přístupu kyslíku - v nejhorším případě zasypat pískem.