Informační portál o světě bezpilotních prostředků

Závodní mini kvadkoptéry III: Jak postavit (skoro) nerozbitnou a (skoro) bezproblémovou koptéru

O dřevěných modelech letadel se říká, že jsou zkonstruovány na létání a ne na bourání. O mini kvadkoptérách by se dal říci pravý opak: jsou (měly by být) navrženy tak, aby snesly co největší množství havárií. Pokud totiž budete trénovat třeba průlety brankami na maximální rychlosti, nic jiného vás nečeká - havárií budou desítky a nakonec i stovky. A jestli ne, tak létáte moc opatrně!

Mé začátky byly z tohoto pohledu dosti krušné - nevěděl jsem co a jak, zkoušel jsem různé postupy, ale než jsem se trochu zorientoval, prakticky každá havárie pokračovala tím, že jsem něco vyměňoval, pájel nebo šrouboval (a to nepočítám výměny poškozených vrtulí - ale tam je to normální). Zkusím zde shrnout některé stavební postupy a zásady, abyste se mohli vyvarovat mého osudu a začít hlavně létat, místo neustálého opravování. Předesílám, že ani uvedené finty a postupy nejsou absolutní, pořád občas něco vyměňuji, ale asi tak s desetinovou frekvencí než v počátcích mých koptérových pokusů.

Základem odolnosti koptéry je kvalitní rám. V minulém díle jsem některé osvědčené rámy uvedl, ale spektrum vhodných výrobků je velice široké. Je dobré vybrat rám osvědčený, kompaktní spodní plato by mělo být z kvalitního uhlíku minimálně tloušťky 3mm. V případě výměnných ramen volíme ramena z 3 (hlavně pro menší rámy, tak do 220 mm) nebo 4 mm uhlíku.

Na většinu rámů existují plastové kryty motorů, přinejmenším jako vytisknutelý soubor na webu thingiverse.com. Přidají pár gramů navíc, ale spíš doporučuji je použít (viz obr. pod tímto odstavcem). Zachrání motor při silném nárazu do země, možná se při tom roztříští, ale co je nějaký vytisknutý kryt proti poškozenému motoru. Při létání nad měkkým a mokrým terénem zabrání kryty tomu, aby motor do sebe při havárii nabral hlínu a ušetří vám jeho nepříjemné a zdlouhavé čištění.

Regulátory nejraději umísťuji přímo na ramena, protože je zbytečné, aby zabíraly místo někde v trupu. Navíc se na ramenech dobře chladí. Je třeba je k ramenům připevnit, třeba pomocí oboustranné lepicí pásky a stahovacího (zoubkovaného) plastového pásku (viz obr.). Regulátor, který visí jenom na kabelech, sice budí dojem, že se mu nemůže nic stát - ale při havárii jeho hmotnost může některý z přívodních kabelů přetrhnout. Protože sebou na pole většinou páječku nenosíte, tak pokud sebou nemáte více koptér, místo dalšího létání půjdete smutně domů.

Pozor na vrtule! Na koptéře je plno věcí, které se mohou snadno dostat roztočeným vrtulím do rány. Například antény RC přijímače, anténa videovysílače, kabel napájení nebo kablík s balančním konektorem. Roztočená vrtule nebere zajatce a rozseká nebo aspoň nasekne všechno, co jí přijde do cesty. Proto se snažte, aby se do její dráhy nic nemohlo dostat. Například je dobré, pokud se dá kabel od baterie přitáhnout k baterii upevňovacím velcro páskem a nikde příliš neplandá, kablík s balančním konektorem se dá například k baterii přilepit izolepou, připevnit velcro páskou (viz obr.) nebo někam zastrčit. Tři z mých osmi pohonných sad mají balanční konektory úplně odseknuté, tak mi věřte, že vím, o čem mluvím.

Další věc, která se velmi snadno nechá useknout vrtulí, jsou antény RC přijímače. Jsou to typicky jeden nebo dva “fousy”, tzv “pigtail”, neboli tenký koaxiální kablík s koncem, z něhož je odstraněná vnější izolace a stínění. Pokud odseknete poslední “živý” kousek, anténu zcela vyřadíte z provozu. Anténu je nejlepší umístit na dva plastové stahovací pásky vedle sebe a zafixovat k nim smršťovací bužírkou. Nejlépe je to vidět na obr. pod odstavcem Ještě to můžete vylepšit tak, že místo, kde se stahovací pásky dotýkají rámu, bohatě opatláte tavným lepidlem. Dejte také pozor, aby se anténa nikde intenzivně nedotýkala nějaké hrany uhlíkového rámu - ta hrana je velice ostrá a anténu časem přežvýká, zvlášť pokud bude třeba anténa shora přitlačená k hraně pohonnou baterií. Někteří výrobci dávají k rámům občas plastové trubičky a nějaký systém jejich uchycení - a anténa se má těmito trubičkami protáhnout. Tento systém jsem vyzkoušel a výše popsanému se zdaleka nevyrovná.

Upevnění antény videopřenosu: je třeba zajistit, aby konektor vysílače nebyl příliš na ráně. Už jsem viděl, jak byl po nárazu z vysílače vytržen nebo uražen - což může skončit až koupí nového vysílače a to je škoda. Řešením je buďto vysílač poněkud “utopit” pod horní desku (viz obr.), nebo použít prodlužovací vf kablík mezi vysílačem a anténou. Další věcí je často používaný plastový klobouček, který chrání samotné zářiče antény. Bývá ze dvou dílů, často jen zacvaknutých do sebe. Už jsem několikrát po ráně třeba do branky klobouček (jeho horní část) ztratil. Tomu se dá předejít například “zasmrštěním” celého konce antény do teplem smrštitelné fólie (viz obr.), nebo alespoň jeho omotáním izolační elektrikářskou páskou.

Ještě jedna zákeřná zrada na stavitele koptéry čeká: připevňovací šrouby motorů mohou snadno v motoru projít až k vinutí a v lepším případě ho zkratovat k uhlíkovému rámu, v horším zkratovat dva závity mezi sebou. První případ vám způsobí různé nevysvětlitelné poruchy, druhý vám může zničit celý motor. Je proto třeba pečlivě vyměřit délku šroubů, zvlášť pokud používáme kryty motorů. Jak jsem dopadl já sám s příliš dlouhými šrouby můžete vidět na obrázku pod odstavcem (problém byl v tom, že pod jedním z upevňovacích otvorů procházel v motoru přívodní vodič velice blízko a šroub musel mít velmi přesnou délku).

Někdy i kvalitní uhlíkový rám podlehne pořádné ráně. Většinou se mi ale rameno neulomilo, jen se v jednom místě porušila struktura uhlíkových vláken (zřejmě došlo i k roztržení vrstev tkaniny od sebe) a vzniklo slabší místo, ve kterém se rameno dalo ohýbat poměrně snadno, ani ne moc velkou silou. V takovém případě se dá použít první pomoc, po které překvapivě koptéra může dostat ještě šanci na další život: v poškozeném místě z hrany prolijeme uhlíkovou desku super řídkým vteřinovým lepidlem. To se vsákne do poškozeného místa a zafixuje ho, s takto zpevněným rámem jsem ještě docela dlouho létal a kupodivu ho pak zničil na úplně jiné místě.

Další rady a tipy najdete časem na nově založených stránkách Rotorama. Je to společný projekt můj a nejlepšího českého závodníka Honzy Mittnera, web pro podporu všeho, co souvisí s malými kvadkoptérami. Brzo otevřeme i e-shop s rámy, osvědčeným vybavením a podobně. Založili jsme také závodní tým Rotorama, v současné době se v něm už nacházejí ti nejlepší domácí piloti. Sledovat nás též můžete na Facebooku, stačí do vyhledávacího políčka napsat Rotorama. Už teď jsou tam velice zajímavá videa a příspěvky a stále přibývají.

Přeji vám, abyste co nejvíce létali a co nejméně spravovali.

 

David Kyjovský

www.rotorama.com

Jan A. Novák

Publicista a fotograf, který se od dětství snaží fotit to, co většina běžných lidí nemůže vidět. Drony ho tedy nemohly minout.

Internetová stránka: www.novakoviny.eu

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.