Kupujeme první dron: 02. Proč má být levný?

předešlý díl seriálu

následující díl seriálu

Pořídit si jako první dron něco levného je dobré samozřejmě hlavně proto, že rozbít nebo ztratit věc za dva tisíce je lepší než přijít o několik desítek tisíc. Střechy, koruny stromů a dna vodních toků jsou plné dronů, které uletěly těm, co si mysleli, že zakoupením svého prvního modelu se automaticky stali zkušenými operátory bezpilotních prostředků...

Na levném stroji si ale také ověříte, jestli vás létání opravdu baví a máte na něj čas - pokud ne, nic strašného se neděje, prostě toho necháte. A když vás to chytne, tak na základě vlastnoručně získaných prvních zkušeností nejlépe zjistíte, kam povede vaše další cesta (chcete s dronem filmovat, fotit, závodit, stavět vlastní konstrukce, experimentovat...?) a jaké vlastnosti tedy budete u dražšího modelu požadovat. Takže budete i vědět, co přesně od dalšího stroje chcete a podle čeho vybírat.

Naproti tomu dron za desítky tisíc mimoděk zavazuje: mít ho za ty peníze zastrčený ve skříni (ať už pro nedostatek času, nebo proto, že vás létání s ním z nějakých důvodů neoslovilo) znamená mít nepříjemný pocit, kdykoliv si na něj vzpomenete. Ano, můžete ho prodat - ale nejspíš si tím přivodíte další nepříjemné pocity, protože bez velké ztráty se to obvykle neobejde. Dron je totiž z investičního hlediska stejně nešťastná záležitost jako auto: jeho cena klesne už ve chvíli, kdy jste ho koupili - a to je teprve začátek.

Jeden důvod, proč se kupci nepohrnou, je ten, že zkušený uživatel stroji z druhé ruky nevěří (proč, to si rozebereme později). Jsou ale i další. Drony zastarávají rychleji než auta, takže v momentě, kdy prodáváte, nejspíš už jsou na trhu mnohem lepší modely. Společně s vámi se proto starších strojů zbavují i ti, kdo tak chtějí získat peníze na lákavé nové typy. Převis nabídky nad poptávkou je tedy obvykle velký - a ještě se zvyšuje koncem podzimu (kdy končí sezóna a mnozí majitelé tuší, že tu příští může být ledacos úplně jinak), po Vánocích (ano, správně tušíte, že jde dárky, které se nestrefily do vkusu obdarovaného) a po uvedení každého výrazně inovativního modelu na trh.

V souvislosti s cenou je také nutné zmínit možnost nákupu přes internet v zahraničních e-shopech, kde jsou ceny často podstatně příznivější než na českém trhu. Jak se to dělá, si povíme později, teď se spokojím s radou: jestli začínáte, nedělejte to. Zboží z ciziny může jít týdny (ale často také měsíce), kupujete tak trochu zajíce v pytli, u dražších výrobků mohou nastat problémy s proclením, a pokud se vyskytne jakákoliv potíž, tak v podstatě jediné, co by vám mohlo pomoci, je vroucí modlitba, protože reklamační řízení na dálku je v nejlepším případě zdlouhavé. Jestli tedy chcete začít létat hned, tak tohle není dobrá cesta - ostatně u levných začátečnických dronů není úspora zas tak velká.

Stejně jak kolem aut, i kolem dronů se pohybují lidé, kteří se prodejem zánovních, repasovaných, lacino vyšmelených, pašovaných a jinak divně získaných strojů živí. Když projdete dronařské diskuse a facebookové profily, zjistíte, že - opět stejně jako v případě aut - jich není zrovna málo, takže to nejspíš nese. Čímž se dostáváme k dalšímu bodu: proč si jako svůj první dron pořizovat nový výrobek ze zavedeného a dosažitelného obchodu. O tom bude další díl seriálu.

Jan A. Novák

předešlý díl seriálu

následující díl seriálu