- Napsal(a) Jan A. Novák
- Zveřejněno v Legislativa
- Číst 40 krát
- velikost písma zmenšit velikost písma zvětšit velikost písma
Nepřekročitelný výškový limit 120 m: bezpečnost nebo buzerace?
Každý operátor dronu ví (nebo by alespoň měl vědět), že kategorie bezpilotních strojů OPEN určená převážně pro amatérské létání, má povolenou maximální výšku letu 120 metrů AGL (tedy kolmou výšku nad povrchem pod ním). Na první pohled to dává smysl, protože nad touto hranicí hrozí kolize s jinými stroji, které by naopak měly létat jen nad ní. Jenže někteří výrobci to s horlivostí přehnali a jejich drony tuto výšku vůbec nepřekonají, přestože občas mohou. Zákazníci si tak za drahý peníz pořídí stroj s omezenou použitelností.
Proč?
Pokusím se vysvětlit.
Evropští byrokraté zřejmě nechtěli přijít o pracně nabytou pověst tvůrců nesmyslných nařízení a rozhodli se komplikovat život i zájemcům o létání s drony. Rozdělili proto kategorii OPEN na podkategorie A1, A2 a A3, které (zjednodušeně řečeno) definují prostor, v němž mohou létat drony s určitou hmotností. Nás nejspíš zajímají jen kategorie A1 a A2, které se týkají dronů do maximální hmotnosti 900 gramů (A1) a do 4 kilogramů (A2).
Tohle ale připadalo úředníkům trapně jednoduché, a asi také chtěli ukázat, že znají i jiná písmenka, než jen A. Písmeno B z neznámých důvodů přeskočili a rafinovaně sáhli rovnou po C. Drony pro létání v kategorii A1 tedy musí být od výrobce označeny štítkem C0, pokud je jejich hmotnost menší než 250 gramů, nebo C1, když jsou těžší než 250 gramů a lehčí než 900 gramů. Štítek C2 pak označuje drony o hmotnosti 900 až 4000 g.
Z hlediska povolené výšky letu je to vlastně jedno, protože všechny tyto stroje nesmějí výš než 120 metrů AGL (Above Ground Level, tedy 120 m kolmé výšky nad bodem povrchu, nad kterým se právě nacházejí)
Takže v čem je problém?

obr.: Hláška v aplikaci upozorňuje na dosažení maximální povolené výšky 120 metrů. Nutně to ale neznamená, že dron je opravdu 120 metrů vysoko
Představte si, že startujete s dronem někde v údolí, zatímco kolem vás jsou kopce. Dron ale dokáže rozlišit jen převýšení nad bodem startu, nikoliv svou momentální výšku AGL. Kamkoliv tedy z takového bodu v údolí poletíte (tj. poletíte proti kopci), budete mít k dobru určitou výšku, nad těch 120 metrů, které by vám hlásila ovládací aplikace.
Rozumní výrobci to řešili tak, že aplikace sice ohlásí, že jste dosáhli oněch 120 metrů převýšení nad místem startu, ale vy přesto můžete letět výš. Pokud se přitom nedostanete nad 120 m AGL, žádná pravidla neporušujete.
Jenže ne všichni výrobci jsou rozumní (nebo čelili tlakům ze strany orgánů EU, což vypadá pravděpodobněji), a tak třeba DJI své drony kategorie C0 softwarově omezuje tak, že výšku 120 metrů na místem startu překonat nemohou. Momentálně se to týká především dronů DJI mini 4 a 5.

obr U dronu DJI Mini 5 nově nejde výšku 120 m překročit ani tam, kde je to legální. Odkaz Request Higher Altitude Limit je nefunkční
Nějaký čas to sice poměrně jednoduše šlo oficiálně změnit, ale tahle možnost se v listopadu 2025 opět uzavřela. V části ovládací aplikace týkající se dostupu sice je položka "Request Higher Altitude Limit", ale od onoho listopadu odkaz k takové možnosti nevede.
Není přitom bez zajímavosti, že konkurenční společnost Autel Robotics vyráběla velmi zdařilý dron Autel Nano patřící také do kategorie C0 (tj. do 250 g), který výšku 120 m sice hlásí, ale překročit ji může. A tento dron přestal výrobce zvláštní náhodou nabízet ve stejné době, kdy DJI vrátil svým dronům kategorie C0 nepřekročitelný limit 120 metrů.

obr.: Autel nano také spadá do kategorie C0, ale 120 metrů překročit může. Jenže už se neprodává...
Teď už je asi problém zřejmý: dron, který má striktně omezený dostup nad bod startu, je v nerovné krajině jen omezeně použitelný - a rovných krajin zas tak moc není. Řečeno po lopatě: když s takovým strojem poletíte proti kopci, snadno se vám stane, že budete nad terénem jen pár metrů, aniž byste mohli výš. Přestože na dronem bude dalších více než sto metrů legálně povolené zóny.
Ale nejen to. Dokonce může nastat situace, že ve výšce 120 metrů nad bodem startu, se bude dron ve skutečnosti nacházet na úrovni země... I tyto drony sice nyní mají výkonné senzory, ovšem i tak to riziko havárie dost zvyšuje.

obr.: Dron DJI Mini 5 je sice jen necelých 20 metrů nad zemí, ale na úrovni 120 metrů nad místem startu. Teoreticky smí ještě 100 metrů stoupat, ale prakticky mu to ovládací aplikace nedovolí. Kopec, který má před sebou, nepřeletí
To ale není všechno. Dron spadající pod A1 může za určitých okolností vyhnout překážce převyšujících 120 metrů, aniž by se operátor dopustil přestupku. Za jakých okolností? Pokud máte dron s pevně nastavenou hranicí 120 m, nemusí vás to zajímat – prostě proto, že to s vaším strojem nejde.
Jinak řečeno: omezení výšky letu na 120 metrů i tam, kde je překročení limitu legální, takové drony ponižuje na úroveň hračky nebo selfie dronu - ty ale nestojí 20 tisíc jako třeba DJI Mini 5 a spol. A nebo na úroveň FPV dronu - které ale mají úplně jiné letové schopnosti a také jsou o dost lacinější.
Mimochodem, i auta mohou dosahovat vyšších rychlostí, než je maximální povolená...

obr.: Rozumné řešení: dron na dosažení výšky 120 metrů AGL podle místa startu nepřehlédnutelně upozorňuje, ale její překročení dovolí (Autel Nano)
Je samozřejmě věcí každého, jestli si takový dron koupí nebo nekoupí - pokud to ví předem. Potíž ale je, že běžný laik nemá jak se to dozvědět. Prodejci ho sice zavalují horami informací o skvělých vlastnostech svých strojů, ale o tomhle mlčí. Jiní jsou ještě rafinovanější a píší o výšce (dejme tomu) 4000 metrů - ale moc už nezdůrazňují, že není výškový dostup, ale maximální nadmořská výška, z níž dokáže dron odstartovat. Kupodivu o tomhle problému moc nemluví ani weby a sociální sítě fanoušků dronů, kde je naopak spousta omylů a chyb ve výkladu legislativy.
A právě proto vznikl tento článek.
Mimochodem, ani ta starost výrobců dronů o jejich bezpečný provoz omezením dostupné výšky nepůsobí moc věrohodně. Tytéž firmy totiž v reklamních textech vychvalují dosah ovladačů deset, dvacet, nebo i víc kilometrů, přestože pravidla omezují létání na vzdálenost optické viditelnosti (VLOS neboli Visual Line of Sight). Opravdu vidíte dvaceticentimetrový dron, který je od vás asi tak daleko jako je dlouhá trasa A pražského metra?
Jan A. Novák
Jan A. Novák
Publicista a fotograf, který se od dětství snaží fotit to, co většina běžných lidí nemůže vidět. Drony ho tedy nemohly minout.
Internetová stránka: www.novakoviny.eu