Logo
Vytisknout tuto stránku

Jak se neztratit v Doplňku X (výklad termínů a zkratek)

Jak se neztratit v Doplňku X (výklad termínů a zkratek)

Tatíček Masaryk sice prý řekl že vzduch je naše moře, ovšem přivlastňovací zájmeno "naše" bychom neměli brát moc doslova - rozhodně neznamená, že si nahoře může každý dělat co chce. Navíc je tohle moře rozdělené na různé části a v každé se smí nebo nesmí něco jiného. Samozřejmě se to týká i provozování dronů. Jenže oficiální dokumenty o tom mluví řečí odborných termínů a zkratek, proto jsme se je tu pokusili převyprávět do lidské řeči.

 

Létání s drony u nás vymezuje takzvaný Doplněk X, který také označení různých letových zón, oblastí a dalších pojmů často používá. Většinou se při tom ovšem spokojuje pouze se zkratkami a ne vždy je uspokojivě vysvětluje, někdy dokonce vůbec. Přesto je dobré jejich význam znát - a zdaleka ne jen při přípravě na zkoušky operátora bezpilotního prostředku. Samozřejmě je možné se to jen tak bezmyšlenkovitě nabiflovat, věci se ale mnohem lépe a snadněji zapamatují i uplatní v praxi, když si pod nimi umíme něco představit.

 

Zóny vzdušného prostoru

Při čtení Doplňku X rychle zjistíme, že pro dronaře je oním "naším mořem" jen vzdušný prostor třídy G. Z doplňujícího obrázku v Dodatku (který sice přesně vystihuje fakta, ale názorností a přehledností zrovna nevyniká) pak zjistíme, že sahá od země do výšky 300 metrů.

V souvislosti s definicí prostoru G i dalších letových prostorů často narazíme na zkratku AGL, která znamená výšku nad zemí (Above Ground Level). Pro úplnost: nadmořskou výšku označuje v letecké hantýrce zkratka AMSL (Above Mean Sea Level, přesně Výška nad střední hladinou moře)

Ve vzdušném prostoru třídy G můžeme létat jen vně mraků a mimo prostory zakázané z jiných důvodů (o tom zase někdy jindy, příkladem budiž třeba národní parky). Nad ním je vzdušný prostor třídy E (který je v informačním schématu u Doplňku X také vyznačený) a další třídy letových prostorů, které už jsou vymezené tzv. letovými hladinami FL (Flight Level). To už jen čistě teoreticky, protože tam nemají drony co dělat.

 

Neřízené letiště

Z pochopitelných důvodů je létání drony dál omezeno v blízkosti letišt, přičemž každé letiště je polohově definované takzvaným vztažným bodem letiště neboli ARP (Airport Reference Point). Je to jakási jeho oficiální zeměpisná poloha udávaná v zeměpisných souřadnicích.

Z hlediska omezení letů s drony v jejich prostoru rozeznáváme dva druhy letišť: neřízená a řízená.

Neřízené letiště se vyznačuje tím, že nedisponuje službou řízení letového provozu; obvykle jde o malá letiště lokálního významu, amatérská letiště a podobně - a nevěřili byste, kolik jich u nás je. Místo řízení letového provozu mívají jen letištní informační službu neboli AFIS (Aerodrome Flight Information Service), a někdy ani to ne; Doplněk X pak mluví o stanovišti poskytování informací nebo jen o provozovateli letiště.

Pro nás je důležité, že oblast blízkého okolí neřízeného letiště se označuje jako letištní provozní zóna, zkráceně ATZ (Aerodrome Trafic Zone) a pro drony v ní platí specifická pravidla definovaná bodem 7.1b Dodatku X. Zjednodušeně řečeno: dron do hmotnosti 0,91 kg tu může létat jen do výšky 100 metrů, operátor těžšího dronu navíc musí let dojednat s AFIS nebo subjektem, který ho nahrazuje a/nebo s ním být během letu v kontaktu.

 

Řízená letiště

Pak tu máme řízená letiště disponující řízením letového prostoru ATC (Air Trafic Control), jejichž vzdušný prostor se označuje u civilních zkratkou CTR (Control Zone), u vojenských jako MCTR (Military Control Zone).

Často se mylně tvrdí, že v CRT a MCRT se nesmí létat vůbec, ale není to pravda - jak je to doopravdy, vysvětluje bod 7.1c dodatku X. Právě tady je důležitý již zmíněný vztažný bod letiště ARP. Zjednodušeně řečeno: ve vzdálenosti větší než 5,5 km od ARP můžete létat do maximální výšky 100 m. A pokud máte dron lehčí než 0,91 kg, jde létat i v menší vzdálenosti od vztažného bodu (opět do maximální výšky 100 m), musíte se ovšem vyhnout ochranným pásmům letiště.

Teď se asi ptáte, jak zjistit, kde konkrétně se všechny tyto prostory nacházejí. Ve skutečnosti to je jednodušší, než se zdá, protože k tomu účelu existuje velmi pohodlná webová aplikace AISView. Víc o ní zde.

 

Přehled zkratek

Citátem jsme začali, citátem by bylo dobré i skončit - a protože ve studovně mé alma mater viselo heslo Repetitio Mater Studiorum, které asi netřeba překládat, zopakujeme si přehledně a v abecedním pořadí zkratky z článku.

AFIS - letištní informační služba (Aerodrome Flight Information Service)

AGL - výška nad zemí (Above Ground Level)

AISView - mapová aplikace pro vyhledávání letových zón a omezení

AMSL - výška nad střední hladinou moře (Above Mean Sea Level)

ARP - vztažný bod letiště (Airport Reference Point)

ATC (Air Trafic Control), jejichž vzdušný prostor se označuje u civilních zkratkou , u vojenských jako

CTR - řízený okrsek letiště (Control Zone)

G - třída vzdušného prostory do 300 m nad zemí

E - třída vzdušného prostoru nad třídou G

FL - letová hladina (Flight Level)

MCTR - řízený okrsek vojenského letiště (Military Control Zone)

 

Jan A. Novák

Naposledy změněnostředa, 07 červen 2017 14:22
Jan A. Novák

Publicista a fotograf, který se od dětství snaží fotit to, co většina běžných lidí nemůže vidět. Drony ho tedy nemohly minout.

Internetová stránka: www.novakoviny.eu
Template Design © Joomla Templates | GavickPro. All rights reserved.